Pro lidi, co neposlouchají vládní nařízení, vymysleli už dávno speciální budovy - vězení... Jenom se nebát a používat je...

Mýlíte se. Vězení není pro ty, kdo "neposlouchají" vládní nařízení. Vězení je pro ty, kdo spáchají trestný čin a jsou soudem odsouzeni k trestu odnětí svobody, nebo mají v souvislosti s vyšetřováním trestného činu soudem nařízenou vazbu.

Autobus, na sedadle přes uličku seděla mladá dívka, roušku na půl žerdi. Na má slova "slečno, vaší kráse by prospělo kdybyste si natáhla roušku i na nos" se nezatvářila moc nadšeně, ale natáhla.

V tom případě doporučuji rukavice a respirátor. A vlastně chodit pěšky a nelézt do MHD. I pokud má slečna roušku dobře nasazenou, pořád je tu riziko.

No... Já už raději cizím lidem vůbec nic neříkám. Nebavím se s nimi. Neusmívám se na ně. Nemračím se na ně. Hledím si svého. Proč?

Protože v tomhle státě to tak lidi očekávají. Pokud bych se na někoho cizího náhodu usmál a prohodil s ním nějaké slovo, tak bych mohl být považován za úchyla. A možná by o tom potom někdo napsal i článek na blog.

Takže: Na veřejnosti nepřítomný pohled, vyhýbání se očnímu kontaktu, ticho a totální ignorance!

Zajímavé. Ja si s cizími lidmi naprosto pravidelně povídám. Je možný, že mně považují za úchyla, ale nikdy to nikdo nenaznačil.

„Mírně jsem zkoprněla. Paní mi nechválí děti?“ to jako vážně?

Tak zrovna tomuhle rozumím. Vlastně všichni koho potkám mi chválí psy nebo děti. Když to někdo neudělá, tak mně to taky překvapí.

Posedlost některých jedinců nošením roušek v exteriéru je opravdu roztomilá.

Týrat dítě nošením roušky venku, to vymyslí jen opravdový Koblihový člověk.

Proč se zlobit, kvůli podobné roztomilé hlouposti. Paní nebyla agresivní ani nepřijemná, takže odkývat a je vyřešeno.

Milovníků života v koncentráku - však když není chudej člověk dozorcem, může být alespoň práskačem - je na každým rohu 100.

Proboha, prostě nějaká stará paní nemá co dělat – a chce si jen pokecat. A možná chce být i užitečná svými (nevyžádanými) radami. Já bych to nehrotil. K těmhle lidem se prostě chovám slušně – a jen co odejdu, tak to pustím z hlavy.

Připadáte mi, madame, drobet přecitlivělá.

Ona ji zabila?