Někteří uživatelé bytů ušetří za teplo i bez zateplení.

Je rozúčtování nákladů na vytápění v panelových domech věrohodné při použití poměrových indikátorů na radiátorech?

Vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. určuje,
že se při rozúčtování rozdělují náklady na tepelnou energii na vytápění tak,že spotřební
složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie
nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i
rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
Hlavním nedostatkem indikátorů je to, že registrují jen povrchovou teplotu otopného tělesa a
tato jejich jednostrannost přiměla MMR k rozdělení celkových nákladů na vytápění na dvě
složky (obvykle v poměru 50:50) s tímto komentářem (Nové typy sice deklarují i měření
teploty v místnosti, ale to lze brát s rezervou, když je toto čidlo 2-3 cm od radiátoru):

- tzv. spotřební složka vyjadřuje tu část nákladů na tepelnou energii pro vytápění,
která se do daného prostoru šíří z otopných těles v něm umístěných; je rozpočítávána podle
korigovaných náměrů indikátorů,
- tzv. základní složka vyjadřuje naproti tomu náklady na tepelnou energii, která může
být dodána do prostoru místnosti bytu prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů
tepla, a která rovněž vyjadřuje část nákladů na temperování společných částí domu. Tato
složka se rozúčtuje mezi domácnosti podle jejich podílu na započitatelné ploše objektu.
Z předchozího je zřejmé, že byty, které mají během zúčtovacího období neustále vypnuté
otopné tělesa se na úhradě spotřební složka nepodílí a ani nemohou podílet (mají nulové
náměry). Na případnou kritiku mají stereotypní odpověď typu "mně stačí k vytápění stoupačky
a na nákladech na jejich provoz se podílím v rámci základní složky poměrem podle podlahové
plochy".O tom, že nezanedbatelné množství tepla do jejich bytových jednotek prostupuje
stěnami, které nejsou nijak izolované, taktně mlčí.
Propočty těchto tepelných zisků jsou velmi sporadické a nesystematické. Nicméně dovolují
soudit, že jsou ještě mnohem vyšší než v případě stoupaček.
Obecně lze říci, že obytný dům je jedna topná jednotka, protože mezi byty nejsou instalovány
tepelné izolace.
Poměrové indikátory prosazují hlavně jejich dodavatelé a část vlastíků bytů, kteří spoléhají
na neinformovanost většiny.

Závěry:
Za této situace lze spravedlivě rozdělit náklady tzv. spotřební složky podle §4 odst.5 vyhl.
MMR č.372/2001 Sb, protože na instalované indikátory se prokazatelně nelze spolehnout (viz.
nulové náměry):
V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné
energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné
spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
Tyto závěry jsou v praxi již ověřeny v několika obytných domech s ústředním
vytápěním po dobu čtyř topných sezón.Náklady se dramaticky nezvýšily. Pokud by nějaký
vlastník svůj byt přetápěl, tak přebytečné teplo se rozptýlí do sousedních bytů.Pouze je
potřebné ohlídat, aby nedocházelo k neodůvodněnému nadměrnému větrání okny a odsávání z
kuchyní a koupelen. Doporučujeme na shromáždění vlastníků SVJ nechat odhlasovat tuto
popisovanou změnu v rozúčtování za spotřebované teplo.