Nejsilnější malá doba ledová za posledních 300 let přichází(2010 až

2030): Místo globálního oteplení můžeme očekávat globální ochlazení, které nezpůsobí předcházející lidská činnost, ale nízká aktivita Slunce v následujícím období.

Zatímco v Kodani se část klimatologů sešla se státníky většiny států Země, aby se zabývali opatřeními na odvrácení globálního oteplení, tak jiní vědci svými pracemi tyto obavy vyvracejí. Opírají se přitom o všeobecně známá fakta o plynu CO ₂ a dosud provedeném zkoumání změn teploty v průběhu posledních čtyř tisíc let a obsahu tohoto plynu v atmosféře v tomto období.
Práce některých vědců se zaměřují na vliv Slunce jako rozhodujícího parametru na teplotu atmosféry Země.

Klimatické modely předkládané IPCC předvídají mezi lety 1990 až 2100 oteplení v rozmezí od 1,4 do 2,8 °C. Tyto modely byly také použity k porovnání vlivu jednotlivých lidských nebo přírodních faktorů na změny klimatu.

Zvýšená teplota vytváří více vodní páry, která je ještě účinnějším skleníkovým plynem než CO₂.

Americká vláda vynakládá 2 mld. dolarů ročně na výzkum klimatických změn. Zainteresovaní klimatologové musí šířit obavy, aby jim zdroj těchto dotací nevyschl.

Paleoklimatická data za posledních 500 milionů let ukazují že dlouhodobé změny teploty pouze slabě souvisí se změnami obsahu oxidu uhličitého (Veizer et al. 2000, Nature 408, pp. 698-701). Shaviv and Veizer (2003) toto rozšířili o argumentaci, že největší dlouhodobý vliv na teplotu má ve skutečnosti pohyb celé naší sluneční soustavy kolem středu Galaxie

Na adrese http://www.project-syndicate.org/print_commentary/parker1/Czech je k prostudování studie Eugena N. Parkera : Mohou za globální oteplování lidé?
Zde se mimo jiné uvádí

Na vzorcích ledu, odebraných z ledové čepičky v Grónsku, lze vysledovat náhlé změny teploty. Na rozdíl od předpovědí klimatických modelů, zaměřujících se na emise skleníkových plynů, tyto vzorky dokládají, že pokles CO ₂ v atmosféře tato chladná mezidobí nepředcházel, nýbrž následoval po nich
Příroda plodí řádově víc metanu (močály a mokřady) vodní páry a popílku (sopky) než člověk.

Za současné rostoucí množství CO ₂ v atmosféře nemohou pravděpodobně rozhodující měrou exhalace způsobené lidskou činností. V atmosféře je obsaženo asi 750 gigatun (10 ⁹ tun) CO ₂ , zatímco celkový roční objem lidských exhalací a emisí činí přibližně 5,5 gigatun, tedy jen asi 0,7 procenta celkového objemu.

Dále se se odhaduje, že každoročně dojde mezi atmosférou a světovými oceány k výměně asi 90 Gt CO _2. Z uvedeného lze dovodit, že vliv vegetace na kontinentech na pohlcování CO ₂ je v porovnání s oceány malý a na změnu celkového objemu v atmosféře má doposud jen omezený vliv.

V letech 1900 až 2005 měla globální oteplování na svědomí nepochybně stoupající jasnost Slunce. Více viz adresa http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani, kde jsou i průběžně aktualizované grafy vývoje slunečních skvrn a teplot.

V tomto období se totiž magnetická aktivita Slunce zvýšila dvakrát až třikrát.

David Archibald jako jeden z mála vědců  již v roce 2006 ve své vědecké práci předpověděl problémy s 24. slunečním cyklem (Solar Cycles 24 and 25 and Predicted Climated Response, listopad 2006). Zatímco všichni čekali extrémně silnou sluneční aktivitu (rekordní počet skvrn), on předpovídal opak. Nikdo ho v tu dobu nebral vážně, mezinárodní klimatický panel práci Archibalda ignoroval. 24. sluneční cyklus nepřichází ani téměř po 13 letech od předchozího slunečního minima. Sluneční skvrny se stále neobjevují (každý má možnost přesvědčit se online). Třináct  let se naposledy čekalo na první ze dvou za sebou jdoucích nechvalně proslulých cyklů Daltonova slunečního minima. Na pátý sluneční cyklus 13 let a 8 měsíců(započal v květnu 1798) .

Pokud by 24. sluneční cyklus v průběhu letošní zimy nakonec začal, bude to pravděpodobně nejslabší sluneční cyklus od roku 1820. Dokonce tu je reálná hrozba opakování Maunderova slunečního minima z let 1645 až 1715, včetně tehdejší Malé doby ledové.
V roce 1645 sluneční skvrny zmizely a na Slunci se až na nepatrné výjimky neobjevovaly po následujících 70 let (Maunderovo minimum)!

V celé Evropě došlo k prudkému ochlazení. Projevovaly se extrémně chladné a dlouhé zimy. Zamrzala řeka Temže v Londýně i moře mezi Anglií a Francií. I řeka Vltava byla pravidelně pokryta několik desítek centimetrů tlustým ledem.

Dne 2.11.2009 NASA připustila příchod nového „Daltonova slunečního minima". Stalo se tak se zveřejněním listopadové předpovědi intenzity 24. slunečního cyklu, kterou již po několikáte přehodnotila.

Na jaře roku 2008 vyšla Archibaldova práce s názvem "Solar Cycle 24: Implications for the United States", která otevřeně hovoří o příchodu další a zároveň nejsilnější malé doby ledové za posledních 300 let (2010 až 2030):

Práce obsahuje pro mnohé šokující závěry:

1. Země se bude ochlazovat a to čím dál rychleji
2. Oxid uhličitý (CO2) produkovaný lidskou činností má zanedbatelný vliv na oteplování planety v uplynulém období 1970 - 2005
3. Nárůst množství oxidu uhličitého v atmosféře je prospěšný, neboť se díky němu zvyšuje produkce zemědělství (rostliny oxid uhličitý milují).
4. Ideální množství oxidu uhličitého v atmosféře je 1 000 ppm (molekul CO2 na mil. částic). Současné množství CO2 v atmosféře = 390 ppm.

Český prezident Václav Klaus, nedávno prohlásil, že příští generace se bude našemu boji s globálním oteplováním smát. Vypadá to, že možná ani nebudeme muset čekat tak dlouho. První důvody k smíchu budou podle všeho aktuální již od roku 2010.

Oči pro pláč zbudou těm, kdo v boji s globálním oteplováním utratí miliardy dolarů či eur na potírání domnělých příčin bez odpovídajících důkazů. Ochlazení planety o jeden stupeň způsobuje několikanásobně větší škody (náklady) než oteplení o jeden stupeň.

Uvedenými fakty jsem samozřejmě nechtěl navodit dojem, že by se člověk neměl chovat šetrně k životnímu prostředí. I Země má své limity, které nelze bez následků překračovat. Pouze je nutné příčiny definovat s jistotou a nikoliv jen podle neověřených počítačových modelů. Bez tohoto postupu se vystavujeme riziku, že  vlády vyspělých ekonomik podpoří realizaci projektů, které budou prospěšné pouze pro realizující firmy.