Nadměrná motorizace = zvýšená tvorba CO2 = zablokování dopravy..

v centrech měst ČR. Není snad příčinou nevyhovujícího stavu neochota poučit se z toho jak to dělají jinde? Tvorba skleníkových plynů není způsobena jen  průmyslovou výrobou a zemědělstvím, ale neposlední řadě i provozem stále většího počtu motorových vozidel.

Současné snahy o výrobu paliv pro auta z průmyslových rostlin silně zavání demagogií, protože pouze snižují úlohu ropy jako primárního zdroje motorových paliv, ale na tvorbu CO₂  nemají žádný vliv.

Prudký rozvoj průmyslu v Číně a Indii přináší evidentně strmý nárůst tvorby skleníkových plynů. Nyní se u značné části jejích obyvatel natolik zvýšila životní úroveň, že si začínají pořizovat osobní auta v počtech, které již letos překračují 10 milionů. V následujících letech lze očekávat, že jejich množství bude rychle narůstat. Souběžně s tím bude budována nutná infrastruktura (nové silnice, benzínové stanice, parkoviště) se značnými náklady a nároky na energie pro její zbudování.

Motorizace v ČR začíná dosahovat  stavu nasycení, co se týká počtu vozidel. Ve městech již situace došla tak daleko, že je značný problém kdekoliv zaparkovat. Auta mají v centrech jejich obyvatelé, kteří je zde mají také zaparkována. V této zóně se snaží rovněž zaparkovat ti, kteří zde mají pracoviště. Poněvadž jsou zde i obchody, tak jejich zákazníci zde rovněž usilují o zaparkování.

Kapacita parkování je ve značném nepoměru k potřebám. Města to řeší vyhrazenými parkovacími zónami pro obyvatele. Většinou se tak děje dle administrativního dělení města. Důsledkem je situace, že občan ze zóny A nemůže v zóně B a dalších zastavit jinde než na parkovišti se zpoplatněním. Občan, který bydlí v zóně A a pracuje v zóně B může své auto odstavit jen na zpoplatněném parkovišti, které má navíc ještě časové omezení. Do toho ještě vstupují zákazníci z jiných zón nebo venkova, kteří rovněž mohou zaparkovat pouze na placených parkovištích. Navíc celkově malý počet parkovacích míst komplikuje situaci všech skupin motoristů.

Současný počet vozidel tedy dosáhl stavu, kdy je smysluplné využití aut pro dopravu ve městech neřešitelný problém. Ani ti motoristé, kteří mají nálepku s povolením parkování v určité zóně, nemají jistotu, že místo k odstavení svého auta naleznou v historicky krátkém čase.

Jedním z důsledků výše uvedených opatření plynoucích z vysokého počtu aut v centrech měst jsou klesající tržby zde umístěných obchodů. Kdo by zde také chtěl nakupovat, když musí odstavit své auto ve vzdálenosti i několika km? Je otázkou času, kdy převážná část obchodů zanikne (Možná se udrží sezónní obchody pro turisty).

Ekologičtí aktivisté oprávněně kritizovali znečišťování ovzduší za minulého režimu. Poklesem výroby v zastaralých provozech po r. 1990 emise výrazně poklesly. Nyní se zvýšenou motorizací můžeme dostat do podobné situace. Pokud by většina dnešních majitelů aut měla dost peněz na provoz, tak by denně docházelo ke kolapsu dopravy ve městech. Po odeznění krize může snadno takový stav nastat.

Řešení cestování uvnitř měst  by se mělo spíše hledat ve vytvoření atraktivních podmínek pro využívání hromadné městské dopravy.