Kde mizí miliardy na regionálních tratích ČD?

V uplynulých dnech se na stránce idnes i v diskuzích bloggerů objevily úvahy o příčinách neefektivnosti této dopravy a způsobu, kterým kraje chtějí financovat její ztrátu . Z vnějšího pohledu je jasné, že nyní uzavřené smlouvy na období 10 let, řeší pouze ztrátu ČD z provozování prázdných regionálních spojů, ale nepřispívají k vyšší efektivnosti této dopravy. ČD vlastně sama nastavila podmínky, které vyhnaly cestující z jejich vlaků.

Stálé zvyšování jízdného s poukazem, že tímto způsobem bude alespoň částečně hrazena ztráta z provozu vlaků, se neukázalo v regionální dopravě opodstatněným. Jak může být tato doprava efektivní, když ve vlakových soupravách tvořených 2 – 4 vagony jsou přepravováni cestující v naprosto nedostatečných počtech. Není výjimkou, že ve vlaku se čtyřmi vagony cestují na větší části trati 4 cestující. Počty osob, které cestují v obvyklých směrech kopírujících tratě ČD se nijak významně za posledních 20 let nesnížily. Hlavně cenová politika ČD a nehospodárné nasazení velkých vlakových souprav způsobily, že s růstem jízdného na železnici  používají občané více autobusů a osobních automobilů na dopravu mezi místy se železničními zastávkami.

Jestliže tedy kraje hradí ztrátu ČD v regionech za podmínky, že ceny jízdného zůstávají stejné jako na hlavních tratích, tak nemůže nikdy dojít ke zlepšení stavu (zvýšení počtu cestujících). Poskytnutými dotacemi hradí kraje vlastně jízdné prakticky všech cestujících, kteří by za normálního stavu uhradili provoz regionálních vlaků (Úhrady těch několika jedinců, kteří dnes platí za svou dopravu nehorázné jízdné, tvoří pouze nepodstatnou část příjmů z provozu regionálních spojů). Kraje se tedy dobrovolně vzdávají svých peněz na konzervování současného stavu, kdy jsou provozovány spoje bez skutečného využití cestující veřejností (Nekladou si žádné podmínky, které by nepříznivý stav do budoucna mohly změnit k lepšímu). Zjevně se nechovají jako skuteční hospodáři.

Řešení by mohlo být zcela jednoduché. Pokud by se jízdné v regionálních spojích (osobních vlacích) snížilo na polovinu současného, tak by došlo k významnému zvýšení počtu cestujících a tím také k navýšení tržeb. Ztráta by se proti současnému stavu začala zmenšovat a nebylo by na její hrazení potřebné vynakládat tolik finančních prostředků. Současně by nárůst cestujících v regionálních vlacích znamenal úsporu ropných paliv, protože by poklesl počet jízd uskutečněných osobními automobily.