Je prospěšné privatizovat monopolní podnik ČEZ?

Můžeme samozřejmě dlouho diskutovat o tom, zda je lepší mít státní nebo soukromý monopol (ČEZ složením své akcionářské struktury je typicky státní podnik). Dalo by se argumentovat, že v době národní ekonomiky nevadilo toto státní vlastnictví tolik, ale v dnešní globální ekonomice se i tento mnopol stává globálním.

Nepovažuji za morální, aby podnik, který je z pozice svého vlivu na tvorbu ceny elektřiny v dominantním postavení v ČR, byl prodán zahraničnímu investorovi. Stát by se měl zbavovat jen podniků, které nefungují efektivně při srovnání s jinými obdobnými subjekty.Dále i z ekonomického hlediska by bylo krátkozraké prodávat slepici, která snáší "zlatá vejce". Peníze, které by vláda za tento uvažovaný prodej rozhodujícího balíku akcií obdržela, by vzápětí použila na účely krátkodobého významu. Přičemž cenová politika ČEZu (potažmo vlády) umožňuje nyní tomuto monopolu dosahovat neobvyklých zisků, které vláda může (kromě obvyklých daní) ve formě divident používat k financování části rozpočtových výdajů. Tato možnost by po prodeji zákonitě odpadla a zisky by zůstávali v plné výši  novým vlastníkům akciového balíku. Kdyby to byl první případ podobného prodeje, tak bych možná byl na pochybách, ale po zkušenostech s jinými odvětvími, kde k odprodeji zahraničnímu investorovi došlo, je jasné, že by to nebylo výhodné pro občany této země.
Stát za předchozích režimů po 2. světové válce výrobu elektřiny zkonfiskoval či ukradl, protože nevyplatil ani náhrady vyvlastněným majitelům, které mu tehdy ukládaly platné zákony. Nemá tedy ani morální právo nyní tuto výrobu komukoliv prodávat.
Argumenty typu (Za událostmi před únorem 48 náš parlament udělal po roce 1989 tlustou čáru) neopravňují vládu, aby nevnímala historické souvislosti.
Ještě bych citoval v této souvislosti profesora ekonomie Milana Zeleného na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Fordham University at Lincoln Center,New York:
V politice, obzvláště té vrcholové, tj. v experimentování s lidskými bytostmi se chyby dělají jen jednou, a proto se z nich nelze učit. Experiment s lidmi je nezvratný, lidské životy jsou trvale ovlivněny, často i zničeny.(Co si kdo vezme z toho, že se Stalin nebo Mao poučili z vlastních chyb?)