tak hlavně si to užít

Právě, že jsme si to moc neužili...

..takové masňáctví, nechat se vyvézt na Sněžku i se sekretářkou!!!! To bych já osobně vnímal jako potupu a rovnou zažádal o důchod. Bez každoročně vyšlápnuté tisícovky, a ne jedné, bych byl vlastně mrtvej muž. Kdekoliv pobývám na dovolené, jak nemám skalp nějakého nejbližšího kopečku, nestojím za nic

Tuhle jsem potkal pána na Fatře, 70 let mu prý bylo, já zachumlanej proti fukejři a on vesel v trenkách a tričku. Pěkně jsme si od plic v tom fukejři pokecali.

Výšlap, to je prostě moje, to jste mi brnkla do noty, Bohunko...škoda jen, že na známých horách jsou to už Václaváky.

No vidíte...a pak, že všechno kritizuji

Připouštím, že umíte i nekritizovat. Vypadá to, jako že jste můj člověk. Mám moc ráda jakýkoliv výšlap.

Fatristi jsou borci. Obdivuji jednoho pana, potkáváme ho, když chodíme na Javořici, nahoru běhá až od malého Parezaku.

Nevím, jestli mi manžel neutrhne hlavu, když přiznám, že on je už důchodce.... :)

jo... je to asi pět let... baz lanovek až nahoru... a nelituju... a klidně znova davy jsou strašný... a , kritizovala bych toho hodně, protože od malička s tátou furt po Tatrách a s nějakými návyky a odhady co jo a co fakt ne... takže mizím, protože bych byla bába nadávací.

Ano, jako malá taky Tatry. Je to něco úplně jiného. Mám je ale už 16 let slíbené. Nevím, ale kdo s se mnou půjde na túru. Asi pes.

prave kvuli tem davum to na Lucni vzdycky otocime dolu do udoli a slapeme na Spindl

Já tam byla poprvé v životě a vůbec to tam neznám...

Škrábání na Sněžku mám už jednou zažito, ale znovu už nene :)))

Krásné snímky, Bohunko! :)))

Děkuji Jani, snad se taky budu jednou skrabat.

Chodím jako Váš manžel, takže nic. Ale ty borůvkové knedlíky ano

Bože, je vás víc? Myslím bláznů...? Já chodím také poměrně rychle na ostatní, ale on, je zizniva čára. :))

Sladké, to je moje a už jsem snědla borůvkove knedlíky snad v každém kousků republiky, ale ty pod Sněžkou, neměly konkurenci.

Přeji hezký den a.... klidně zpomalte, nic Vám neuteče

Na výlety bez manžela, jak to přeci kažý dělá...

Tak tohle je nejlepší horror, co jsi napsala, Bohunko!:-))) Vedle tvého muže i Lucius vybledl.

Taková banalita jako výlet na Sněžku, a jaké se z toho vyklubalo drama!

Škoda, že už mi to nechodí. Jsem ideální sparingpartner:-)) Mě by totiž do lanovky nikdo nedostal!:-D

Takže jedině zu Fuß!:-)

Marie, Lucius by to taky nějak osidil. Si myslím.

Musím se manžela zastat, ono řídit přes tři hodiny, pak stát frontu na plném slunci....

On z toho výšlapu začal couvat, když ho vyděsil jeden milý číšník, že je to strašný a ať tam ani nechodime, že tam dva roky nahoře pracoval a denně tam chodil pěšky. Tímto ho zdravím a "nenávidím"

Ale fyzičku by na to měl... Jen ty nervy...

Také jsem nikdy neuměl chodit pomalu, načichly tím mé ženy i děti. Teď už jim nestačím já...

Horste, kéž by mi manžel už nestačil.

Já bych si ji dala. Zajímalo by mě, jestli je ten výstup tak těžký, jak si pamatuju ze "sprintu na Sněžku" asi v patnácti.

záleží z jaké strany by jste to šla,nejhorší je to přes Obří důl, a nejlehčí z Pomezních Bud. šlapat to pod lanovkou je sice tak hezké, ale dost strmé