Holka, v mém věku mě už jen tak něco nedostane. Ukaž víc!

Už jsem všechno viděl, takže jestli chceš uspět, musíš se víc snažit. Musíš ukázat úplně všechno. Jinak nemáš šanci.

Mlčí. Jen se dívá a mlčí. Přesto v jejích očích čtu všechno. Dívá se tak upřeně, jako by chtěla říct: "Jsem tu..... a jsem tu jen pro tebe". Je tu jen pro mne?

Hnědé oči mne rentgenují, občas mrknou, hltají každé moje slovo. Tu a tam se podívají jiným směrem, když venku přijede auto a osvítí celou místnost svými předními světlomety. Oči zúží své panenky do miniaturních teček.

Dívá se přátelsky, její koutky úst se chvilkami pousmějí, vidím malé bílé zoubky. Mám pocit, že jsem zahlédl v tom pohledu touhu? Ano, teď zcela zřetelně! Uviděla, že jsem si všiml, sklopila zrak. Skousla rty a a stydlivě si je pohladila.

Pak vrátila svou ruku na stůl, jen malý kousek od té mojí. Jen pár milimetrů a mohl bych se dotknout. Dívám se na upravené nehty, na štíhlé prsty a kovové hodinky. Kdybych jen kousek pohnul rukou, mohl bych ji uchopit. Uchopit a zvednout k ústům, políbit ji do dlaně a říct vše, co mám na srdci.

Ale ještě ne. Ještě je příliš brzy. Ještě nenastal ten správný čas. Možná, že má podobné představy... Když sahala pro ubrousek, zlehka se dotkla hřbetu mé ruky.     

Vlasy pečlivě uhlazené, na malých ouškách drobné náušnice. Líbí se mi na ní všechno. Naslouchá a každou chvilku kývne hlavou na souhlas. 

Objednala si horké maliny. Měla radost jako děcko, když jí je přinesli. Pouští se do nich a já pozoruju, jak si lžičkou nabírá to krvavé ovoce. Když otevře pusu, závidím těm malinách, že se mohou podívat dovnitř. Toužím po jejím jazyku, nemůžu se dočkat, až mi ho půjčí. Lžička mizí v ústech a ona ji ještě důkladně olízne. Chtěl bych být tou lesklou pomůckou. 

Snažím se nacházet alespoň trochu normální slova. Nechci vypadat jako idiot, ale můj mozek vidí jen ty rty, jazyk a šlehačku. 

Pohrává si s tím drobným nástrojem a já si všímám, jak se orosil, když na něj dýchla. Jsem vzrušený z horkých malin, z ní, z jejího způsobu, jakým je konzumuje. Jsem vzrušený z té skutečnosti, že jsme tu.

Nesnaží se mne svádět, ona jen jí. A já vím, že jí jen pro mne. Že svá ústa pootevírá tajemně, jen abych si mohl domýšlet, co ukrývá uvnitř.

Jsem chlap, už jsem v životě viděl ledaco, měl jsem ženy, slečny i maminy. Nevěřil bych, že mne vzruší obyčejná usměvavá žena v restauraci při jídle. Jsem detailista, obvykle musím vše vidět jako na talíři, bez schovávání, bez studu. Žádné prádýlko, jen kůže a detaily.

V tomto případě mne to ale baví, přemýšlet, jak vypadá, když se svleče. Jak se její prsa zhoupnou, když rozepne podprsenku. Chci to vidět. Chci se dotknout. Chci jí.

Šťastně se usmívá, prohlíží se mě a stále mlčí. Je to krásné mlčení plné jasných ale nevyslovených slov, které oba chápeme. Nemusíme říkat nic zbytečného, oba tušíme. 

***

Stojíme u jejích dveří. Oba moc dobře víme, proč jsme se dnes sešli. Mlčky stojíme, myslíme na totéž.

Rukama mi vjede kolem pasu až na záda. Přitulí se a hladí mne. Pak obě ruce přesune kolem mého krku a nabídne mi své rty.

Konečně! Její nos vydechuje hlasitě a vzrušeně. Můj jazyk se prodírá mezi jejími rty...

Otočí pohled ke klice a položí mi do dlaně klíče...

Odemykám... 

*********

Děkuji za návštěvu :) Slibuji pokračování... už brzy