Kdy dostane Terre’Blanche Nobelovu cenu míru?

V Orwellově proslulém románu 1984 se válčením zabývalo Ministerstvo míru, nenávistí Ministerstvo lásky atd. Když se člověk podívá na seznam laureátů Nobelovy ceny míru, při pohledu na některá jména jej nutně musí jímat pocit, že při pojmenování Nobelovy ceny míru se postupovalo obdobně. Toto přirovnání je možná mírně nadnesené, nicméně minimálně tři držitelé tohoto prestižního ocenění měli v minulosti co dočinění s terorismem.

Zřejmě nejznámějším teroristou, jemuž byla cena udělena, je Jásir Arafat, svého času vůdce OOP a teroristické organisace Fatah. Pro větší část lidí tím zřejmě výčet jim známých teroristů s Nobelovkou končí. Pojďmě si tedy v krátkosti představit další dva.

Další zajímavý laureát pochází ze stejného regionu. Menachem Begin byl posledním vůdcem organisace Irgun, jež mimo jiné vyhodila do vzduchu jižní křídlo hotelu King David. Tento útok si vyžádal 91 obětí na životech, z nichž bylo 28 Britů, 41 Arabů, 17 Židů a 5 příslušníků dalších národností, a 45 raněných.

Ačkoliv Nelson Mandela používal podobné metody jako terorista Arafat, ve světě je znám paradoxně spíše jako bojovník za lidská práva. Roku 1961 se stal velitelem teroristické skupiny Umkhonto we Sizwe, ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu. Něco o jeho činnosti se lze dočíst zde. Roku 1985 mu bylo po třinácti letech nabídnuto propuštění z vězení, pokud se zřekne násilí. Budoucí laureát Nobelovy ceny míru to však odmítl!

Jak vidíte, Nobelovku za mír si vysloužil palestinský terorista, izraelský terorista a nakonec i jihoafrický terorista z kmene Thembu. Není tedy na čase udělit toto přestižní ocenění i  vůdci ozbrojeného Afrikánského hnutí odporu (AWB), jež má podobně jako Mandelova skupina na svědomí několik bombových útoků, Eugenovi Terre‘Blanche? Poté, co byl roku 2001 propuštěn z vězení, se vzdal terorismu, rozhodl se AWB demilitarisovat a dal se na cestu radikálního křesťanství.

Tito čtyři lidé se od sebe v ničem důležitém neliší, jen stáli v různých konfliktech na různých stranách. Má-li být výbor udělující ocenění zásadový, neměl by je posledně jmenovanému upírat, neboť jinak lze považovat předávání Nobelových cenu míru považovat za frašku.