Žijeme v otrokářském řádu?

Vzpomínáte si na to ještě, jak nás komunisti učili v marx-leninismu o posloupnosti jednotlivých světových řádů?

Nejprve byla společnost prvobytně pospolná, pak následoval feudální řád, pak kapitalistický, jehož vrcholem byl imperialismus. My jsme žili v socialistickém řádu a s jásotem, nejen na prvního máje, jsme očekávali řád komunistický.

To bylo tak: Jednoho dne jsme se z rozhodnutí komunistické strany ocitli v socialistickém řádu. Nic se nezměnilo, nic jsme nepociťovali nového, stále jsme stáli nekonečné fronty, když jsme chtěli dětem koupit mandle a kokosovou moučku do vánočního cukroví nebo jim koupit k Vánocům jižní ovoce, ale rozhodnutí KSČ bylo nevyvratitelné. Žili jsme v socialismu. Proto jsme i změnili název našeho státu.

Ano, dnes jsem si vzpomněl na výuku marx-leninismu, když jsem se zamyslel, jakýže to řád vlastně panuje u nás ve zdravotnictví. Možná si kladete otázku, zda ten náš klausovský kapitalismus je socialistický nebo mafiánský.

Ale já v našem zdravotnictví pochybuji i o tom kapitalismu. Ten by měl být postaven na svobodě podnikání, na přirozených vztazích, na konkurenci a tržním hospodářství. Nic takového se ve zdravotnictví nekoná. Žádný byznys pro lékaře. Nějak se nám ty marx-leninské světové řády vymykají realitě.

To ani Marxovi ani Leninovi nepřišlo na mysl, že by zdravotní pojišťovna mohla za stejný výkon jedné nemocnici zaplatit v plné výši, druhé s bonusem, že platba je takřka dvojnásobná, a jiné se zaplacením se otálí, až se nemocnice pohybuje na hranici krachu. A není síly, která by to napravila. Ministři zdravotnictví to napravují pusou již řadu let.

To se vymyká i mým rozumovým schopnostem, ale někteří lékaři žijí v přesvědčení, že žijeme v řádu otrokářském. Proč ne? Ani náš lékař není pánem svého profesního života nebo smrti. Takže novodobé otrokářství?

Hyperbola snad nikomu neublíží. Zvlášť, když má pravdivé jadérko.