Začala třetí světová válka?

To nám řeknou historikové po několika desetiletích. Každopádně „post festum“, neboli hezky česky „s křížkem po funusu“. My obyčejní lidé si tuto otázku klást můžeme a nemusíme čekat na „post bellum“.

Pokud si uvědomíme, že od příchodu Vladimíra Iljiče Uljanova alias Lenina v Rusku vládnou železnou pěstí, či kulemi ze střelných zbraní, ruské tajné služby pod neustále se měnícími názvy, tak budeme schopni pochopit to, co se děje dnes.

Ruský mužík byl schopný přežívat v nejnuznějších podmínkách bez pomoci cara a státu. Byl zvyklý zápasit o přežití s divokou přírodou. Navíc se musel naučit zápasit se zrůdností nové, divoce organizované síly a zvůle.

Na vrchol této pyramidy se dostal bývalý bohoslovec Josif Vissarionovič Džugašvili alias Stalin. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století se ujal příležitosti, rozdělil si s Hitlerem Polsko. Později Hitler expandoval až k Moskvě. Pomocí Ameriky Stalin zahnal Hitlera zpět do Berlína. Po tomto ukončení druhé světové války Stalin obsadil státy, ze kterých Hitlera vyhnal.

V bývalém Československu znásilnil politiku a pomocí komunistické strany se ujal moci prostřednictvím svých tajných služeb. Proto byli naši komunisti tak krutí vůči našim nejlepším lidem, které záhy po válce popravovali. Všechny ty demoralizující zmatky, kterými jsme prošli, nás poznamenávají do dnešní doby.

Pražské jaro 1968 bylo nadechnutím se čistého, svobodného vzduchu, při kterém jsme se dočasně vymanili z područí ruských tajných služeb. Ale trvalo to příliš krátce! Pražské jaro rozjezdili Brežněvovy ruské tanky. Fysický teror byl zmírněn, ale zato psychický teror byl znásoben v Husákově normalizaci.

V prostředí ruských tajných služeb vykvetl vzácný květ moudrosti a morální kvality, Michail Gorbačov, který si uvědomil, jak sovětský blok zaostává za Západem ekonomicky, že klesá produktivita práce a klesá aktivita občanů, pro byrokratické omezování svobodné aktivity.

Proto pod vedením ruských tajných služeb byl u nás zřízen Prognostický ústav, jehož zaměstnanci bádali na tom, jak aktivizovat občany východního bloku k větší aktivitě. Členové tohoto Prognostického ústavu po Listopadu prováděli u nás transformaci naší společnosti ekonomickou a politickou. Mnozí členové se stali předsedy nově vznikajících stran.

Tím se stalo, že typické ruské ekonomisko-politické vztahy postavené na korupci a politickém byznysu, které komunisti přejali od Rusů ve své komunistické éře, byly přetaženy přes Listopad do dnešní doby. To je to, co nás pálí nejvíc. Typicky ruská byrokracie opět brání našim občanům v podnikání a kvete politický korupční byznys.

České země stavěly na křesťanském dědictví otců, na úctě k pravdě a na lásce k druhému člověku, což se stalo základem naší liberální demokracie. Z Ruska se k nám šíří pravý opak! A nešíří to jen ruští aktivisté, ale šíří to zde naši vrcholoví politici! Vysmívají se pravdě a lásce a tím se vysmívají základním podmínkám demokratické společnosti. Připravují nás na „nový světový řád“, řád ruské moci, síly a porobení ve lži a nenávisti.

Sami si každý vyhodnoťme, jak moc jsme se vzdálili základům naší liberální demokracie s občanskými svobodami a jak rychle se přibližujeme k autoritativním režimům!

Blíží se nejzávažnější volby v našich dějinách! Stojíme na rozcestí! Půjdeme směrem liberální demokracie s občanskými svobodami a úsilím po právnímu státu, nebo se necháme uvrhnout do autoritativních režimů?

Ale vraťme se k základní otázce v nadpisu. Desetiletí evropského míru vyvažované atomovými zbraněmi ve vztahu demokratického Západu s autoritativním Východem zjevně skončilo. Státy Sovětského svazu a státy Varšavské smlouvy se částečně osvobodily a snažili se zabezpečit proti opakování ruské nadvlády v evropském společenství a v obranném společenství Severoatlantické aliance. Východní blok se rozpadl.

Ruský národ, podobně jako německý národ po první světové válce, se cítil být po rozpadu Východu pokořený. Toto pokoření dalo vykrystalovat v Německu Adolfu Hitlerovi a v Rusku Vladimíru Putinovi. Adolf Hitler se rozhodl „ochránit“ Němce v českých Sudetech, Vladimír Putin se rozhodl „ochránit“ Rusy na Ukrajině. Evropa mlčela při anexi Sudet, ale mlčela i při anexi Krymu.

Adolf Hitler v zájmu „zachování světového míru“ zahájil druhou světovou válku. Vladimír Putin v zájmu „zachování světového míru“ anektoval Krym, otevřel zamrzlý konflikt na východní Ukrajině a v únoru 2022 zahájil obsazení Ukrajiny svým neefektním třídenním „blitzkriegem“! Vladimír Putin, znovu zhrzený svým osobním neúspěchem, otevřel válku s demokratickým světem.

Předtím Rusové samozřejmě zahájili obnovu svého velmocenského panství různými formami hybridní války. V zemích předem deklarovaného zájmu skupovali strategicky důležité podniky a nemovitosti, vraždili nepohodlné lidi v Evropě, provádí nejrůznější sabotáže a podle nejnovějších vědeckých poznatků rozjeli svoji vysoce sofistikovanou propagační kampaň.

Pomocí této kampaně se svým proruským narativem a na podkladě dřívějších vztahů z komunistické éry pronikli do nejrůznějších vysokých státních funkcí a institucí v jednotlivých evropských státech, ale i do institucí Evropské unie. Občas narážím i na názory, že tímto způsobem ovládají též americkou společnost. (Alexandra Alvarová) To nevím, ale nedokážu to vyloučit. Donald Trump jakoby vrážel klín do NATO, ale ve skutečnosti toto obranné společenství aktivizuje.

Co bude dál? To nikdo z nás neví! Můžeme všichni vnímat, že v současnosti jde o zápas mezi liberální demokracií s autoritativními režimy. Liberální demokracie staví na evropském humanismu, autoritativní režimy staví na asijských způsobech vládnutí silou, mocí a degradací lidství. To si budeme vybírat v podzimních volbách.

Jak to je s tou třetí světovou válkou? Vidíme, že Rusko hledá spolupráci se Severní Koreou, s Íránem, s Čínou, s totalitními režimy. Amerika snad bude udržovat spolupráci s demokratickými zeměmi, které staví na židovské a křesťanské tradici s úctou k pravdě a k druhému člověku. Ale jak to je s třetí světovou válkou, nechávám k domyšlení laskavému čtenáři.

Při volbách na podzim máme z čeho vybírat. Zatím!

MUDr. Bohumír Šimek, praktický lékař v.v.

Podepisuji se proto, aby všichni věděli, že v popisované oblasti jsem laik. Přesto tyto myšlenky vnímám jako pozoruhodné. Vzhledem k tomu, že jde o nový úhel pohledu, prosím administrátory, aby tolerovali, že text není ozdrojovám. Vím o programu, který dokáže každý text ozdrojovat i zdroji, které autor nečetl, ale já to neumím. Chápu obtížnost práce administrátorů v dnešní postfaktické době, kdy pravda je drze zaměňování lží a lež pravdou. Věřím, že dosud nepodléháte cenzúře potenciálního vítěze současného zápasu.