Veřejnoprávní média

Každý z nás má možnost pozorovat nesmiřitelný souboj opozičních autoritativních stran a stran s vnitřní demokracií, o koncesionářské poplatky. Proč?

Jaké jsou výhody a nevýhody toho, zda jsou veřejnoprávní média financována z koncesionářských poplatků nebo ze státního rozpočtu? Proč ten souboj mezi vládním pohledem a opozičním pohledem je tak usilovný a nesmiřitelný?

Největší nevýhodou financování ze státního rozpočtu je, že vládní strana přes peníze přímo rozhoduje o nesvobodě veřejnoprávních médií a má je v hrsti, že musí vysílat jen to, co vládnoucí strana povolí. Tak jsme to měli u nás v komunistické éře a tak to mají v Orbánově Maďarsku a nyní i ve Ficově Slovensku, kde právě dochází k oklešťování svobody slova. (Respekt23/2024:44-49)

Pokud o obsahu vysílání rozhoduje vládnoucí strana, nelze ji kritizovat, což je nevyhnutelnou povinností veřejnoprávních médií v zájmu zachování liberální demokracie, zachování občanských svobod a právního státu.

Pokud jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu dle rozhodnutí vládní strany, jsou nevyhnutelně služkou vládnoucí ideologie. Tak to mají v Rusku, kde jsou veřejnoprávní média pod trvalou kurentelou ruských tajných služeb s absolutní absencí svobody slova!

Z tohoto hlediska je souboj vlády o zachování koncesionářských poplatků s opozicí, usilující o proplácení služeb ze státního rozpočtu, transparentnější. Víme tak, jaký je rozdíl mezi budoucností Česka pod vládou demokratických stran oproti vládě autoritativních stran.

V současné geopolitické situaci, kdy pseudodemokratické Rusko napadlo Ukrajinu, která usiluje o život v liberální demokracii, v občanských svobodách a v právním státě, je tento souboj obzvláště hodný naší pozornosti. Zvláště když ruské tajné služby GRU už prakticky z poloviny ovládají myšlení našich občanů svým alternativním myšlením! To dokládají výzkumy veřejného mínění z posledních měsíců zjišťující, že téměř polovina občanů je ochotna žít v totalitním systému!

Volby příští rok mohou být nejen rozhodující pro to, zda žijeme v liberální nebo autoritativní demokracii, ale také v tom, zda jsme nadále svobodnou, svrchovanou zemí pod záštitou Evropské unie a obranného společenství NATO, nebo se navrátíme do otrockého společenství ruského agresivního imperialismu.

Usilujeme ještě o liberální demokracii, občanské svobody a právní stát, nebo nás už ruská hybridní válka tolik rozložila, že usilujeme o autoritativní stát směřující do totality a do společenství ruského hegemona?

Václav Havel dobře znal komunisty i překabátěné postkomunisty! Proto nám tu zanechal výzvu, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Jen tak se můžeme ubránit lžím a petrohradskému trollingu! Jen tak si uhájíme svobodu slova ve veřejnoprávních médiích při zachování koncesionářských poplatků!