Velký pátek

Ježíš Kristus byl syn Marie, vychovával ho truhlář Josef, měl hluboké vzdělání z dějin židovského národa, byl velmi kritický ke svému národu a usiloval o jeho obnovu ve vzájemné a upřímné lásce.

Mezi obyčejnými lidmi si vybral svoje učedníky a tři roky je vyučoval židovské dějiny a teologii. Ale trochu jinak, než to dělali rabíni a vykladači Tóry. Nedodržoval židovské příkazy a vedl své učedníky ke svobodě a lásce.

To staří vykladači Písem nedokázali unést a tak jej přes svého velekněze předvedli místodržícímu Pilátovi s žádostí, aby byl popraven nejpotupnější smrtí ukřižováním. Místodržící Pilát se zdráhal nevinného člověka popravit a tak jej nechal zbičovat. Jenže to židům nestačilo a křičeli na něj, aby ho ukřižoval, a vyhrožovali mu, že na něj budou udavačsky žalovat císaři do Říma. A tak dal raději Ježíše ukřižovat.

Ježíš byl odsouzen a svůj smrtící nástroj si musel odnést na kopec lebka (Golgota), kde byl ukřižován. Kolem deváté hodiny (tři hodiny po poledni) zemřel. Večer byl apoštoly sejmut s kříže a odnesen do dosud prázdné hrobky. Zavalen byl těžkým kamenem a vojáky strážen.

Třetí den, první den v týdnu, tedy v neděli ráno, šla Maria Magdalena k hrobu, ale kámen byl odvalen a hrob byl prázdný. A tak zděšena přiběhla zpět mezi učedníky: „Ukradli nám Pána!“ Překvapení apoštolové spěchali k hrobu a ověřili si, že hrob je prázdný. Pak teprve se rozpomenuli na Ježíšovu předpověď, že vstane z mrtvých, a uvědomili si, že Ježíš je Mesiáš a Syn Boží.

Židovští velekněží a starší se radili, co se zmizelým Ježíšem. Po poradě uplatili vojáky a stráže, a nechali je rozhlásit: „V noci přišli jeho učedníci a ukradli jeho tělo, zatím co my jsme spali.“ A od té doby kolují dvě verze. Ježíšovi učedníci dodnes šíří, že Ježíš vstal z mrtvých, protože je Syn Boží. Jiní dodnes tvrdí, že Ježíšovo tělo bylo ukradeno.

A tak někteří z nás slavíme dodnes Velikonoce jako svátky zmrtvýchvstání Ježíše s nadějí, že i my jednou vstaneme z mrtvých a budeme žít v království Boží lásky, a někteří z nás slavíme Velikonoce jako svátky znovuprobouzení přírody k novému životu.

Ne všichni křesťané následovali Ježíše v jeho lásce, svobodě, úctě k druhému člověku a spravedlnosti. Mnozí jej zrazovali jak Jidáš! A tak se spousty lidí od křesťanství odvrátili. Škoda. Pokud je pravda, jak tvrdí neuropatolog František Koukolík, že člověk je naprogramován k sebezničení, pak by člověk nejspíš spásu Ježíšovou láskou potřeboval.