Ubozí syrští sirotci

O sirotky vůbec nejde! Jde jen o politické body! Všichni politici se chtějí před svými voliči zviditelnit! Solidarita a strach? Obojí se úspěšně zúročí! Oboje slouží ke zneužití volících občanů!

Dnes se čte ve všech katolických chrámech na dvacátou pátou neděli v mezidobí tato řeč Ježíše Krista z Markova evangelia:

Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá. A kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.(Mar 9,36-37)

Co tomu předcházelo? Ježíš cestou do Kafarnau mluvil ke svým apoštolům o tom, co ho čeká, že bude zabit a třetí den po své smrti opět vstane. Marek jen referuje, že apoštolové tomu nerozuměli. A měli „důležitější“ téma. Bavili se o tom, kdo z nich je první, kdo je tím nejdůležitějším mezi nimi. Na přímou otázku Ježíše, o čem že to cestou rozmlouvali, se mu styděli odpovědět.

A tak se Ježíš posadil, svolal své učedníky a řekl jim: „Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebníkem všech.“ (Mar 9,33-37) Pak vzal dítě, postavil je mezi ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá. A kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.“

To je střípeček z poslání Ježíše Krista, střípeček kultury, na které stojí naše současná evropská kultura. Této evropské kultury máme všichni plnou hubu. Ale kdo z nás ještě vůbec tuší, na čem ta naše evropská kultura byla postavena? Kam se ve skutečnosti ztratil ten náš evropský humanismus postavený na lidskosti Ježíše Krista?