má odpověď biblickým jednoznačným "ano,ano, - ne,ne" na Vaší poslední větu - otázku zní : v současné podobě nikoli.

Můj názor je ten, že v současné době je záchrana možná. Ale v těch zemích EU kde ještě křesťanský duch existuje a vlády to podporují a o migranty nemají zájem. Viz Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko či Rumunsko. Jak se to bude vyvíjet u nás, tak to poznáme po volbách. Tedy v těch zemích kde není také podpora potratů, eutanázie, multikulturních zvrhlosti typu možnosti lesb či homosexuálů mít přidělené malé děcka, nebo považovat tyto páry dokonce jako manželské, či různé genderové výstřelky potrhlých feministek atd.

Já, i když jsem jen laxní katolík, považuji důraz na víru v Boha za stěžejní. Protože, pokud tomu tak nebude, tak nás jiná víra prostě převálcuje, protože je silněji v srdcích těch věřících.

Ve Starém zákoně najdeme mnohokrát popis toho, jak Izrael odpadl od Hospodina, jednou je dokonce psáno, že v každé vesnici stála socha pohanského boha, vždy se však Izrael vzchopil. Většinou k tomu došlo tak, že by z vnějšku ohrožován početným vojskem a tehdy popřál sluch prorokovi, Božímu muži. Najdeme tam však i obrazy, které říkají, že jim bude prvenství odňato a dáno jinému národu. Nevím, kterou z těchto dvou možností aplikovat na naši situaci.

Zcela se ztotožňuji s myšlenkami článku. Hovoříte mi od srdce, i když pro spojení s bohem nutně nepotřebuji žádnou církev. Ale uvědomuji si, že pokud se opomeneme sami organizovat, přijde s tím někdo jiný a máme tady třeba ten Islám a konec naší kultury. Díky za článek