Šance pro pravici?

„Zatímco levice už o nutné změně aspoň debatuje, pravice se nehýbe z místa“, píše šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Doplňuji, že pravice „Demokratický blok“ zůstává neplodně uzavřena v antibabišismu.

Volně navazuji na článek šéfredaktora Respektu Erika Taberyho, kterého si vážím, a který ve svém článku „Nová šance pro pravici“ zvažuje možnosti nového přijetí pravice našimi občany.

Již delší čas vnímáme, jakoby pravolevé vidění světa vyčpělo a stalo se nefunkční veteší. Bezpochyby ztratilo svoji váhu heslo „Pravice je tu pro bohaté a levice pro chudé“ v době, kdy se našim občanům daří relativně dobře.

Pravolevé vidění však přestane být prázdným heslem, pokud si uvědomíme, že levice si libuje ve svém sociálním inženýrství a pravice by si měla zakládat na přirozených vztazích, občanské svobodě a schopnostech každého jedince. Bohužel, u naší pravice právě toto postrádáme. Ve zdravotnictví pravice nezná jiný možný přístup než falešné sociální inženýrství.

Pravice již záhy po Litospadu ztratila svoje konzervativní myšlení. ODS je měla jen v základních tezích svého desatera, ale záhy s konzervativismem neměla nic společného. Konzervativismus TOP 09 se vyčerpal jen v rétorice. Spoléhal jsem na konzervativismus KDU-ČSL, ale její připojení k populistickému „Demokratickému bloku“ mně toto myšlení zdiskreditoval.

Důvěryhodnost pravice zdiskreditoval již Václav Klaus Opoziční smlouvou s Milošem Zemanem a pak svojí levicovou praxí, když přenechal riskantní privatizace bank na levici. Přichýlení se ODS k sociálnímu inženýrství ve zdravotnictví a její odchýlení se k prostému pragmatismu završeným populistickým antibabišismem, důvěryhodnost v pravicových hodnotách nepřineslo. A když si politici ODS a ČSSD zprivatizovali politickou službu občanům na politický byznys a začali se utápět v klientelismu, protekcionismu a korupci, vstoupil do politiky Andrej Babiš a přijal teze občanských demokratů, že „úspěšný podnikatel se nezdržuje moralizováním“.

Jeho vstupem do politiky se antagonistické rozdělení společnosti z devadesátých let na pravičáky a levičáky proměnilo v antagonistické populistické rozdělení na babišovce a antibabišovskou národní frontu. Obě strany mávají neúplnými informacemi a polopravdami. Pro obyčejného člověka prakticky není možné zjistit, co z toho je pravda.

Jde o přesun racionálního hodnocení politiky do emocionální roviny a obě strany na sebe jen bezhlavě pokřikují svoje teze. „Všeci kradnú!“ Ale není jisté, kdo je zloděj.

Ztratila se věrohodnost pravolevého vidění a celá pravice se ponořila do populistického „Demokratického bloku“. Není divu. Vzdala se pravicových axiomů a celou volební kampaň postavila na emocích a antibabišismu, což ODS přineslo relativní vítězství ve volbách.

Jenže toto iracionální myšlení nemá budoucnost! A pokud budou členové ODS stavět jen na zesměšňování konkurentů (Fiala, Klaus, Zahradil, Černochová a další) a navíc pohrdat Evropskou unií a eurozónou, pak přes veškeré snahy se propadnou k neefektivitě svojí politiky. Od samého začátku ODS neměla úctu k názoru odlišnému od svojí ideologie a dokázala vítězit jen početní převahou bez snahy o kompromis.

Bezhlavé rozdělování společnosti do antagonistických skupin je pro naši společnost riskantní. Občané žijí zahnízděni ve svých bublinách (proevropských – protievropských, proruských – protiruských, probabiščovských – antibabišovských…) a oslabují se v emocích a vzájemných iracionálních pokřicích. A místo politiky tu máme politikaření!

Pokud má být obnoven smysl pravice, která bude občany opět racionálně ctěná, musí ustoupit od svého populismu, přijmout vědomí, že tu není pro bohaté, ale že je tu pro aktivní občany, kteří mají úctu k občanské svobodě a přirozeným vztahům. A hlavně upustit od prázdné pravicové rétoriky bez pravicové praxe. Erik Tabery ještě upozorňuje, že i ta pravicová politika potřebuje mít sociální aspekt.

A ve sněmovně? Stále demagogie, polopravdy a lži. Petr Fiala jen jako kolovrátek opakuje svoje polopravdy, že Andrej Babiš odmítnul s ODS komunikovat a chce jen menšinovou vládu bez důvěry sněmovny. Ale všichni můžeme vědět, že to bylo obráceně. Petr Fiala se odmítnul s ANO bavit. Pak se jen diví, že nebyl zvolen do vedení sněmovny. A opět to zdůvodňuje tím, že podnikatel Andrej Babiš se spojil s fašistou a komunistou, což hned převzal od něj i zahraniční tisk.

Jak ještě dlouho to bude trvat, než naši politici přijmou svoji vládní odpovědnost  a přestanou politikařit?