Radujme se s koronavirem!

 „Radujte se!“ je začátek epištoly, která se čte na třetí neděli adventní. Tento dopis sv. Pavla byl napsán v době, která pro stoupence Ježíše Krista nebyla lehká. Ani dnes to nemáme lehké. (1Sol5,16-24)

Text na třetí neděli adventní byl vybrán jako avízo blížících se vánočních svátků, kdy budeme slavit narození Ježíše, který potenciálně může být naším spasitelem, pokud jej včas pochopíme. Tento apoštolův text může být výzvou i pro nás v současné koronavirové době.

Radujte se, žijte v Bohu, naplňte se vděčností za všechno krásné i těžké, co nás potkává, a vyvarujte se zlu v jakékoliv podobě, vyhýbejte se koronaviru, který vás může zahubit. „Nebojte se!“, oslovuje Ježíš apoštoly po svém vítězství nad smrtí. A to „Nebojte se!“ patří také nám. Pokud se budete vyhýbat zlu, přežijete!

To, co se nepovedlo komunistům za čtyřicet let, vyhnat věřící z kostelů, se podařilo Andreji Babišovi během pár sekund. Do kostela můžete jít obdivovat umění předků, můžete se i samostatně pomodlit, ale společně slavit Ježíšovu oběť nesmíte.

Vždyť se můžete modlit doma, ve své komůrce, jak také vyzývá Ježíš. Jenže základem víry je především společenství víry. Naštěstí již řadu let můžeme prožívat toto společenství víry přes televizi nebo přes internet. A když mám z jakéhokoliv důvodu znemožněno jít do kostela, mohu se stát virtuálně účastníkem společenství a mít z toho užitek.

Víra některých z nás je taková, že mnozí pociťují jakousi úlevu, že nemusí plnit svoji křesťanskou „povinnost“, a cítí úlevu, že nemusí do kostela. Po osvobození se od pandemie budou kostely prázdnější? Je to možné. Žijeme v době, kdy teologie logicky postavená na svědectví předků je upozaďována teologií postavenou na vědeckých poznatcích dnešního člověka.

Koronavirus tak může být sítem oddělující plevy od zrn. Tento proces v teologii je již dlouhodobý a koronavirus jej jen urychluje. „Bůh jest“ je axiom odedávna platný. Přežívá mnohé lidské deformace. Přežije i koronavirus!

Koronavirus nás uzavírá do izolace. Tím nám otevírá prostor k zamyšlení se nad sebou, co je pro nás podstatné, co je důležité, co potřebujeme a co můžeme odložit. Můžeme usilovat o Moudrost. V knize Moudrosti (Mdr6,12-16) se dovídáme, že Moudrost sedí u našich dveří a čeká, až jí otevřeme.

Nebojme se a radujme se, neboť i ta těžká doba koronavirová nám má, co dát! Očekáváme narození potenciálního spasitele! Na nás záleží, jak ho přijmeme. Radostné Vánoce!