První máj je svátek práce

Jak slavíš svátek práce? Prací nebo lenošením v posteli? Ráno mne žena vyžene pod rozkvetlou třešeň pro manželské políbení a pak hybaj do práce.

Po probírce v lese máme na dvoře hromadu dříví. A tak startuji motorovou pilu a řežu. „Probudíš sousedy!“ „Je svátek práce? Tak pojď slavit! Prací. Samozřejmě!“

Jo, když jsem studoval v Praze, šli jsme večer po Petříně kolem sochy Karla Hynka Máchy do rozkvetlého sadu, čerstvě pokropená tráva prvním májovým deštíčkem nás chladila a se stromů se na nás snášel svatební závoj bílých okvětních lístků. To bylo slavení!

Ty jsi slavil svátek práce povinně v komunistickém prvomájovém průvodu? Já také, když o něco šlo. Dokonce tři měsíce jsem byl v pionýru, když jsem chtěl jít na gymnasium, a tři měsíce jsem byl ve svazu, když jsem chtěl jít na vysokou školu. To mi bylo houby platné, protože komunisti se právě mstili mému otci, který odmítnul vstoupit od komunistické strany. Na Generální prokuratuře jen dva z dvaceti odmítli vstup do KSČ. Dr Kolbabu vyhnali z Prahy do Gottwaldova a tátovi bránili v nalezení práce, čímž z mého táty udělali dočasného příživníka, což bylo za komunistů potenciálně trestné.

Po pěti letech našel táta komunistickou protekci, a tak jsem se dostal na studia i já se zpožděním. Přesto komunisti nelenili a při přijímacích pohovorech mi tam poslali kamaráda z vojny Josefa Holínku, který měl tak protistátní řeči, že jsem ho musel v duchu komunismu umravňovat. Teprve později jsem se dověděl, že při odchodu z vojny do civilu čtyři od našeho útvaru přemluvili ke vstupu do tajné policie. A Pepa byl mezi nimi.

V prvním ročníku vysoké školy jsme byli také pod dohledem. Do mého kruhu chodila předsedkyně svazu mládeže, která občas vedla divné řeči. Ale nakonec na ni komunisti nakládali takové věci, že raději spáchala sebevraždu. Také jsem musel jít dobrovolně do průvodu na prvního máje. Na shromaždišti naší fakulty byl nějaký pán ve značně ošuntělém a utahaném kabátě. Kdo je to? Nepoznal jsem ho. Když jsem se k němu přiblížil, zjistil jsem, že jde o profesora chemie, kterého jsem nikdy neviděl jinak než v tmavém obleku, bílé košili a kravatě. Jo, komunisti změnili ledacos!

Moje matka vždycky říkala, že svatý Petr, kterému lidé přisoudili odpovědnost za počasí, musí být komunista. Na prvního máje vždy svítilo sluníčko. A tak to mojí matce bylo politicky jasné. Jen jednou na prvního máje v době průvodu padali s nebe sedláci, takové ty velké chuchvalce ze sněhových vloček. A Gustáv Husák hlaholil z tribuny, že zde máme meteorologickou kontrarevoluci. Aspoň že tu byla ta meteorologická, když v osmašedesátém žádnou kontrarevoluci nikdo nenašel. Ani Rusové. A ti umí vymyslet ledacos. Stačí se dnes podívat do Ruska a poslechnout si Putina nebo Lavrova.

Svátku práce se přizpůsobila i římská církev katolická. Místo prvního dne mariánského měsíce, dnes slaví svátek svatého Josefa, dělníka. Je to méně známé, ale jde o druhý svátek Josefův (Maria jich má mnohem víc). Dělník? On byl svatý Josef  pečující o Mariino dítko vlastně živnostník, když učil Ježíše truhlařině. Ale zjednodušeně byl svatý Josef truhlář.

Většinou jsem svátek práce slavil prací. Tak jdu na to i dnes. I když je dnes v obci podezřelý klid. Asi to včerejší krocení čarodějnic pány zmohlo…