Proč selhává výuka etiky lékařů

V medicíně je etika bonusem svobody lékařského stavu stejně jako odpovědnost a tvůrčí iniciativa lékaře. Pro naše politiky je to sice zatím nepochopitelné, ale usilujme o svobodu lékařského stavu. Je to nezbytné pro naše pacienty i pro nás lékaře.  

Všichni jsme překvapeni a zaskočeni amorálním chováním našich politiků, které proniká do společnosti, jakoby korupce byla tvrdě pasírována z elitních postů společnosti až do posledních, nejobyčejnějších vztahů.

Boj mezi dobrem a zlem, mezi dobrými, vstřícnými vztahy a vztahy zrádnými, podvratnými zjevně existuje, co člověk je na světě. Můj vstřícný vztah k druhému člověku je pro mne i pro společnost přínosný v dlouhodobém horizontu, můj podlý vztah k druhému člověku je pro mne přínosný v krátkém horizontu, ale pro společnost je v dlouhodobém horizontu devastující. To víme všichni.

Náboženství, vztah člověka k Bohu, předmět teologických studií, odedávna kultivuje vzájemné vztahy lidí mezi sebou. V každé lidské společnosti se s tím setkáváme, protože jen takto kultivovaná společnost přežívá a společnost s devastovanými mezilidskými vztahy vymírá a končí.

Pro náš evropský prostor jde především o kultivaci křesťanstvím, poselstvím Lásky Ježíše Krista. Přeloženo do dnešního jazyka jde o vzájemnou úctu k druhému člověku a úctu ke spravedlnosti vůči druhému člověku. Co chceš, aby druzí dělali tobě, dělej ty jim.

K devalvaci Ježíšova poselství Lásky přispěla nejen Římská církev, ale i další církve a politické reprezentace evropských států, zejména pak vedení států v područí fašismu a v područí komunistů. Soustavná devalvace náboženství v Evropě se projevuje zejména v postkomunistických zemích. Původní evropský kapitalismus postavený na reformační etice je nahrazen kapitalismem bez etiky, na bezohledném panství ekonomiky, a podléhá nejrůznějším mafiánům z doby předlistopadové i současné. A to se dere i do našeho zdravotnictví včetně destrukce vztahů jednotlivých subjektů.

Snažíme se s tím bojovat výukou etiky na vysokých školách. Ale mně to připomíná výuku marxismu-leninismu v době komunistické, kterému také nikdo nevěřil. Měla by se výuka etiky na lékařských fakultách změnit?

Víme, že minimálně již od Hippokrata byla etika součástí medicínského vzdělávání. Pokud nemá výsledek výuky etiky následovat důsledek výuky náboženství odtrženého od života, kdy došlo k eliminaci významu náboženství pro člověka, pak by bylo vhodné zvážit, zda výuka etiky, jak je dnes prováděna, nemá být součástí výuky všech medicínských oborů. Jejím současným odtržením od medicínského vzdělávání se medicínská etika může stát zajímavou pro ojedinělé zájemce, ale nevěřím, že touto cestou může přejít do krve budoucích lékařů.

Očekávám otázku: A jak toho chceš dosáhnout, aby každý učitel se choval eticky k pacientům a tak předával etiku studentům v prostředí, kde naši politici usilují o dehonestaci našich lékařů a soustavně tlačí do korupčního chování pauperizací lékařského stavu. Ano, etiku nenařídíš ani nevynutíš. V medicíně je etika bonusem svobody lékařského stavu stejně jako odpovědnost a tvůrčí iniciativa lékaře. Pro naše politiky je to sice zatím nepochopitelné, ale usilujme o svobodu lékařského stavu. Je to nezbytné pro naše pacienty i pro kvalitu nás lékařů.