Proč dobrovolně opouštíme liberální demokracii?

Neznám nikoho, kdo by v Listopadu ochotně nezvonil svými klíči konci ujařmení Sovětským svazem skrze komunisty v touze po svobodě a demokracii. Za pár desetiletí je naše společnost proměněna k nepoznání!

Po druhé světové válce nás ruské tajné služby ovládly skrze komunisty. Někteří z našich politiků, jako ku příkladu Zdeněk Fierlinger, podepsali s ruskými tajnými službami spolupráci.

A Rusové nás nešetřili. Bývalé svoje emigranty odvlekli do svých gulagů, vraždili naše nejlepší občany, jako byla Milada Horáková, Heliodor Pika a další, a ve vymyšlených procesech vraždili dokonce i komunistické pohlaváry k vytvoření strachu ve společnosti. Strach je nejefektivnější nástroj k ovládnutí lidí.

Ministr vnitra Lubomír Štrougal založil Prognostický ústav, jehož členové pracovali pod dohledem ruských tajných služeb KGB a po Listopadu u nás prováděli ekonomickou a politickou transformaci.

Záhy po rozpadu Sovětského svazu na podkladě nových poznatků z oblasti neurofysiologie, psychologie a behaviorismu ruské tajné služby připravily hybridní formy války v zájmu obnovení ruské hegemonie.

Masivní ruská propaganda po Listopadu byla zahájena především ve státech bývalého Sovětského svazu a v zemích bývalé Varšavské smlouvy. Jen u nás dle Respektu fungovalo téměř padesát proruských serverů. Vyvolávaly nedůvěru k Evropské unii, nedůvěru k obranné Severoatlantické alianci, nedůvěru k Americe, nedůvěru k místním politikům a důvěru k Ruské federaci.

První informaci o zvláštním institutu v Petrohradu, kde dobře placení zaměstnanci měli za úkol napadat veškeré diskuse ve státech ruského zájmu a psát kontroversní názory proměňující pravdu v lež a lež v pravdu, jsem si přečetl také v Respektu, jehož redaktor tento institut ještě navštívil osobně.

Pokud chceme pochopit naši dobu, je dobré pochopit stalinistické politicko-ekonimcké vztahy ruských oligarchů, které infiltrovaly naši společnost v komunistické éře, a které nám přes Listopad přetáhnul Václav Klaus. Nestaví naši oligarchové na těchto ekonomicko-politických korupčních vztazích dosud naši společnost?

U nás máme strany s vnitřní demokracií, kde politická hierarchie staví na politických dovednostech. Usilují o liberální demokracii s občanskými svobodami. A máme strany autoritativní, které mají svého vůdce, kteří jediní mají pravdu. Od autoritativních stran očekávám jen autoritativní režim.

Autoritativní režim máme nyní na Slovensku pod vedením Roberta Fica. První útok byl proti veřejnoprávním médiím a proti svobodě slova. Vláda Roberta Fica nepotřebuje politickou kritiku, která je jedním z garantů liberální demokracie, protože potřebují klid na práci. Neusiluje o něco podobného naše vláda našich autoritativních stran?

Negativní vztah k našim veřejnoprávním médiím zde nejprve napadala ruská hybridní válka. Neposlouchejte ČT24, lžou! Chcete být svobodní? Sledujte Aeronet! A našlo se u nás dost proruských aktivistů, kteří to tu šířili především mezi seniory. Proruští politici se odmítali zúčastňovat politických diskusí.

Nejefektivnější obrana naší liberální demokracie s občanskými svobodami je odkaz Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Autoritativní politici mají největší strach z pravdy, úcty k druhému člověku a vnitřní svobody člověka. A dejme si pozor na ty politiky, kteří nejvíce křičí o svobodě slova. Ti budou první, kteří vás o svobodu slova připraví!

A vůbec, vážený čtenáři, opravdu chceš liberální demokracii, občanské svobody a právní stát? Mezi námi je hodně politiků, kteří vyznávají „nový světový řád“, řád síly, moci a podrobení slabšího. Místo evropského humanismu volí východní zvyklosti.

……………………

Tomio Okamura: „Prezident je jiný než my. Je leader opozice.“ Proč mu to tak připadá? Náš pan prezident generál Petr Pavel je liberální demokrat. A demokratické strany jsou pro liberální demokracii také!

………………………

Odkaz

Odkaz