Jsou komunisti vlastizrádci?

Je mi zcela nepochopitelné, proč komunisti odložili svoji marx-leninskou ideologii o boji dělnické třídy a zcela se dali do služby ruského imperialismu. Ze zvyku? Dříve sloužili Stalinovi, dnes Putinovi?

Pokud víme, že Putin vede zamrzlou válku na východní Ukrajině s válečnou podporou ruských separatistů, a pokud víme, že Putin získal od Ukrajiny podivným způsobem a v rozporu s mezinárodním právem Krym, pak samozřejmě nelze neodsoudit chování komunisty Zdeňka Ondráčka, který se jako fingovaná státní delegace za státních poct nechal uvítat v mezinárodně neuznané separatistické Doněcké lidové republice. Jde o vědomou nahrávku Putinově propagandě v Rusku na protievropskou smeč. Ergo kladívko, komunisti stojí proti Evropské unii?

Pokud si to dáme do souvislosti s knihou „Cesta k nesvobodě: Rusko, Evropa, Amerika“ od Timothy Snydera, na kterou v Respektu 22/2019:56-57 upozorňuje šéfredaktor Erik Tabery, jde o vážné varování, které bychom neměli brát na lehkou váhu, protože Putinovo Rusko stojí ve střetu s Evropskou unií. Někdo tomu říká hybridní válka.

Naše svoboda je podložena demokracií, která stojí na pravdě, úctě k druhému člověku, na demokratické dělbě mocí a na dobrovolné politické součinnosti v Evropské unii. Evropská unie byla zpočátku postavena na hospodářském základu, ale stále více pociťujeme nutnost jednotné nejen ekonomické politiky, ale i mezinárodní politiky a společné obrany. Proto jsme v obranném společenství NATO, ve kterém je napadení jednoho státu garantováno obranou všech členských států.

Timothy Snyder upozorňuje na jiný přístup Ruska k pravdě, než má Evropská unie. Pravda je v Rusku relativizována, prakticky přestává existovat a pravda je to, co momentálně říká vůdce. Takový vztah k pravdě plodí chaos. A takové zkušenosti může mít každý z nás, pokud si dokáže vzpomenout, jak Ukrajinský Krym přecházel do rukou Putina, jak vypadá zamrzlá válka na východě Ukrajiny a jak to bylo se sestřelením dopravního letadla nad východní Ukrajinou. Výrok proti výroku až pravda, na které stojí normální společnost, v nepřehledném chaosu zcela mizí.

Touto cestou ovládl Putin Rusko a tato relativizace pravdy se stala vývozním artiklem Ruska. Využívají se k tomu sociální sítě, v Česku padesátka proruských serverů, jejichž desinformace se zde šíří především mezi komunisty a starší generací. Někteří politici tomu vědomě pomáhají. Pokud si uvědomíme, že demokracie stojí na pravdě a důvěře, pak ruská relativizace pravdy je vynikající přístup na rozvrácení společenství občanů v jednotlivých státech i v Evropské unii.

Timothy Snyder ve své knize dokládá, že Putin staví na ideologii z dvacátých let dvacátého století Ivana Iljina, která nestaví na demokracii, ale na uchvácení moci jedincem. Snyder píše: „Rusko začalo pomocí svodů i nátlaku navádět sousední evropské státy k tomu, aby se vzdaly vlastních institucí a dějin. Pokud se Rusko nemůže stát Západem, nechť se Západ stane Ruskem.“

Dnes přestáváme pochybovat o tom, že Rusko se snaží ovlivňovat politiku ve státech Evropské unie i v USA. Šíří se proruské desinformace, fake news a hoaxy, pomluvy EU, USA, NATO a snahy o likvidaci sjednocující se Evropy. A lidé se již vzájemně přou, co vlastně ve skutečnosti je pravda. Pravda se ztrácí. Dominují desinformace. Je prokázáno, že nacionalistické strany jsou částečně financovány z Ruska. A nejde jen o Marine le Pen, o které je to již všeobecně známo.  V této souvislosti je pozoruhodný i nacionalismus našich komunistů a okamurovců. Pozoruhodné jsou i aktivity Václava Klause pro Alternativu pro Německo. Ve skutečnosti každá podpora nacionalismu je jakousi postkomunistickou iniciativou k rozpadu Evropské unie. Já sám jsem nedůvěřivý i ke stranám, které hlásí „EU ano, ale...“ I Tento přístup se snadno promění v desintegrační tendence.

Je nutné, aby každý z nás se naučil hledat pravdu, uměl rozpoznávat falešné novinářské sluhy lži, závisti a nenávisti a uměl rozlišovat i mezi vrcholnými politiky, na které straně v hybridní válce stojí a komu ve skutečnosti slouží.

Vývozním artiklem Moskvy podle Snydera je: „ Nikdo nikdy neříká pravdu, možná žádná pravda vůbec neexistuje, a tak prostě opakujme, co se nám samotným zamlouvá, a poslouchejme lidi, kteří nám říkají to, co chceme slyšet.“

Na nás všech a zejména na našich novinářích záleží, zda budeme přísně ctít pravdu, aby nás lež nepřeválcovala. Nestačí heslo na prezidentské standartě. Úsilí o pravdu musí být v srdci každého z nás!