Ještě k volbám (Ad:Respekt 46/2017:44-48)

Šéfredaktora Erika Taberyho si velmi vážím pro jeho úsilí o kvalitu novinařiny, ale tentokrát s jeho hostem Janem Bělíčkem nemohu souhlasit. V posledních volbách nás překvapilo několik výsledků.

Naše společnost je antagonisticky rozdělena na příznivce Babišova ANO a na antibabišovskou národní frontu zahrnující politiky všech ostatních stran, politology, novináře, redaktory, kmotry a mafiány za oponou a nedozírnou masu obyčejných občanů. V tomto prostředí se odehrály poslední říjnové volby. V této souvislosti vysoce vyzdvihuji úsilí o pravdu, nestrannost, vyváženost a nezávislost veřejnoprávní České televize, která stále vzdoruje nepředstavitelným politickým tlakům o ovládnutí, včetně tlaků Komise pro rozhlasové a televizní vysílání.

I když hnutí ANO může mít u nás až kolem padesáti procent příznivců, po hysterickém vystupňování antikampaně získalo necelou třetinu hlasů. Babišovo ANO má schopné politiky a leadery. Proto přes všechna protivenství dokázali s takovým náskokem zvítězit. Dokážou úspěšně odrážet všechny pomluvy a lži, které se na ně sypou ze všech stran. Jde však o Pyrrhovo vítězství.

Antibabišovská národní fronta jako by se bála odpovědnosti za vládu v Česku se nejen ústy politiků ODS (Petra Fialy a Zbyňka Stanjury především) vysmívá Andreji Babišovi, že musí sestavit většinovou vládu, v jejímž sestavení mu brání. A už vůbec nechápu, proč ODS usiluje o post předsedy sněmovny pro Petra Fialu, když by rozhodně nedokázala postavit funkční většinovou vládu bez hnutí ANO, jehož spolupráci odmítá.

A navíc Petr Fiala není muž kompromisu. Politici ODS již od Klausových dob jen početně převálcovávají své protivníky, aniž by zvažovali obsah jejich myšlenek. Pokud ve třetím pokusu o sestavení vlády má hrát roli dovednost kompromisu a dovednost vstřícného vyjednávání, pak je mnohem lepším předsedou sněmovny mladší Radek Vondráček z Babišova ANO.

Co mnohé z nás ve volebních výsledcích nejvíce překvapilo? Propad sociálních demokratů, propad komunistů a relativní vítězství občanských demokratů. Proč se ztratily hlasy pro levici?

Jan Bělíček v rozhovoru s Erikem Tabery (Respekt 46/2017:44-48) vykládá osudový propad ČSSD na třech příčinách: 1) Bohuslav Sobotka neměl vstupovat do vlády s Andrejem Babišem, 2) Bohuslav Sobotka se proti Andreji Babišovi vymezil pozdě a 3) Bohuslav Sobotka neměl předávat vedení ČSSD před volbami.

Vidím to poněkud jinak. Bohuslav Sobotka neměl jinou možnost než vládnout s ANO a KDU-ČSL. Bohuslava Sobotku vnímám jako velikou osobnost, jestliže se mu podařilo zvládnout Lánský puč spolustraníků a otočit politické kormidlo v Česku (a v zájmu Česka) do větší aktivity vůči Evropské unii. Přesto to byl vnitrostranický boj uvnitř ČSSD, který mu podrazil nohy, a on na něj rezignoval. Ten veliký propad mají na svědomí právě ty vnitrostranické šarvátky.

Šlo o jednu z nejúspěšnějších vlád v Česku. Chyby předchozích vlád byly napraveny, ekonomika šla nahoru, platy šly nahoru, důchody šly nahoru, minimální mzda šla nahoru a většinově se nám daří dobře. Na vrcholu této úspěšné vlády byl Bohuslav Sobotka donucen vyhodit z vlády Andreje Babiše. A to byl základní zvrat občanů ve vztahu k ČSSD, když z vlády odešel Andrej Babiš, který byl vnímán jako dosud nejúspěšnější ministr financí.

Konflikt Sobotka-Babiš vrcholil těsně před volbami a Andrej Babiš se umí proti pomluvám bránit. Na každý útok zareagoval silnějším protiútokem. Munice je dost. Hříchy předchozích politiků jsou veliké. Nejtěžší protiútok zahájil Andrej Babiš v posledních hodinách, čímž zasáhnul voliče, kteří se rozhodují na poslední chvíli.

Sociální demokracie před volbami občanům rozdala nepředstavitelně peněz ze státního rozpočtu a rozdala to bez efektu. Proč bez efektu? Možná také proto, že už nejsme tak chudí, jako jsme byli na konci komunistické éry. A možné je i to, že klasické ideologické motivace ve volbách se mění. Jakoby zdůrazňování pravicové a levicové ideologie ztratilo sílu. Jakoby obsah pravicových a levicových ideologií vyčpěl a dnešní občan mu přestával rozumět.

Pokud má pravolevé vidění mít nějakou váhu, pak musí změnit svůj obsah. To, že levice je tu pro chudé a pravice pro bohaté, již dávno občanům nic neříká. V zájmu tohoto pravolevého vidění bychom měli zdůrazňovat, že těžiště rozdílu je v sociálním inženýrství na straně jedné a ve svobodném, přirozeném jednání na straně druhé.

Zajímavý je i názor, že pravolevé ideologie dnešního občana již nezajímají. Nepotřebuje je, a tak je nevnímá. Sociální demokraté se do poslední kampaně vložili ideologicky a to je prý příčina ztráty. Jako naopak ODS veškerou ideologii odložila a vše vsadila na emoce a na antibabišismus, a proto prý relativně zvítězila. Je to možné. A nemusíme ani vyvolávat antibabišovské stíny ze zákulisí, nad kterými uvažuji, když má úspěchy jinak neprůrazný leader.

Zcela bez pochyby se na neúspěchu sociálních demokratů podepsalo pohrdání střední vrstvou, jak od ministra průmyslu Jana Mládka, tak i od předsedy senátu Milana Štěcha. Nepochybuji, že toto bylo největší příčinou debaklu sociálních demokratů, protože původně i střední vrstva ČSSD hodně volila.

Mnohého z nás také překvapilo podstatné snížení preferencí pro komunisty. Někdo si oddechne: Konečně! Začínají vymírat. Ale není tomu tak. Hlasy komunistů se přemístili k SPD Tomia Okamury, jehož ideologie a rétorika vzaly vítr z plachet komunistům. Bohužel, Okamurova SPD je pro budoucnost Česka ještě nebezpečnější než KSČM.

Antibabišovská národní fronta vmanipulovala ANO do spolupráce s komunisty, SPD a Piráty. Jen tyto strany byly ochotny se podělit s hnutím ANO o svůj předvolební program. Ostatní strany odmítly svůj program zahrnout do Babišova vládního programu.

Koalice s SPD a komunisty není možná pro ANO a koaliční spolupráce s Piráty je odmítnuta zase z druhé strany. Přes veškerou neodpovědnou obstrukci „demokratických“ stran (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) se zdá, že ANO bude schopné postavit poslaneckou sněmovnu a s největší pravděpodobností i schválit menšinovou vládu. Takže veškeré povolební zmatky a politikaření antibabišovské národní fronty jsou zbytečné.

Demokratický blok, nedemokratický blok! Pokud samozvaný vůdce bloku protistranu falešně uráží, opakuje lži a polopravdy, aby přesvědčil o své „pravdičce“ občany, je to nepřijatelné pro slušné voliče všech shloučených stran. Zvláště pokud Vojtěch Filip vedle něho vyznívá jako správný, občany nematoucí demokrat!

Jan Bělíček v rozhovoru s Erikem Tabery (Respekt 46/2017:44-48) uvažuje nad tím, že po svých stranických propadácích by se mohli Zelení a ČSSD sjednotit do jedné strany. Nemyslím si to. Zelení byli vcelku úspěšnou stranou pod vedením Pavla Lišky, který stavěl spíše na pravicové politice, a tak zákonitě Martin Stropnický se svojí levicovou politikou musel ztratit svoje voliče.

Osobně jsem preferoval ve volbách Lidovce a schvaloval jsem i jejich sdružování se Starosty a s konzervativně pravicovou TOP 09, ale jejich bezhlavý příklon pod křídla ODS s populistickým Petrem Fialou, který se stal leaderem antibabišovské národní fronty, a který preferuje antibabišismus před pravicovou rétorikou, mně jejich politiku významně zdiskreditoval. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdybych se časem dověděl, že u Lidovců v tom má prsty Jiří Čunek.

Vycházím z rozhovoru Taberyho s Bělíčkem v Respektu, ale podstatně jsem se ve své polemice odklonil. Proto bych měl ujistit čtenáře, že Respekt přes veškerou svoji nestrannost spíše ctí pravicovou politiku a spíše se odklání od Andreje Babiše. Ale také ochotně zveřejňuje k tomu polemický článek Petra Kamberského (Respekt 46/2017:14). Původně jsem to psal pro Respekt, ale poněkud se mi to protáhlo, tak jsem to nabídnul na iDnes.

……………………………………………………………………………………………..

Dějiny pádí jak splašený kůň. Než se vyspíš, všechno je jinak. Petr Fiala zatím přestal zlobit svým falešným úsilím o post předsedy sněmovny a specifikoval nám antibabišovskou národní frontu (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN). On snad chce předčasné volby?!?