Hubení domácí drůbeže v českém Kocourkově

Proč vyvražďujeme zdravé slípky, kachny a husy v domácích chovech a infekci roznášející kachny necháváme svobodně dále žít a rozšiřovat ptačí chřipku?

Úhyn ptactva v silných mrazech byl, jest a bude. Virózu v krutých mrazech prostě slabší jedinci nevydrží. Pokud se však takový úhyn objeví v chovu, kde jsou ptáci nahloučeni, chápu, že takový chov je možná dobré zlikvidovat celý, pokud se prokáže závažná infekce.

Ale proč vybíjíme zdravé chovy na chalupách občanů, které nepřišly do kontaktu s infekcí a které jsou plně životaschopné? Chovy, které nepřijdou do styku s divoce žijícím ptactvem? Korunou všemu bylo vybití vzácných poštovních holubů, jejichž cena se pohybuje ve statisících korun, a které jsou chloubou a možná i celoživotním dílem chovatele. Nikoho nezajímá, že připravíme chovatele o smysl života.

A hle: Infekce v zoologických zahradách a vzácné ptactvo se nevybíjí. Vzácné ptactvo se jen pozoruje. Na toto utrácení nejsou peníze. To by nikdo nezaplatil. Ale na drobných chovatelích nikomu nezáleží. I když jim to stát nezaplatí.

Vám se to snad jeví jako normální, utrácet zdravou domácí drůbež a nechat žít přirozené ptactvo, které tu virózu dále roznáší?