Fenomén Andrej Babiš

Nedefinovatelná většina mu věří a jde za ním jako za Andersonovým krysařem. Nedefinovatelná většina inteligence se ho bojí a varuje před ním. Já jen zírám, jak národ je ideologicky rozdělen!

V této zemi snad již nenajdeme nikoho, kdo by neznal probabišovské a intibabišovské teze. Jakoby celý národ stál proti Babišovi a při volebních preferencích jakoby celý národ stál za ním a volil jeho ANO. Jak je to možné?

Nemá cenu popisovat jednotlivá konkréta pro a proti. Všichni je znají. Znají? Neznají, ale oba tábory ideologicky sjednoceni po sobě jen nenávistně pokřikují.  Babišovci mu důvěřují, aniž by byli schopni prověřovat. Prostě Babišovi věří. Proč? Protože mluví srozumitelně o gaunerských praktikách našich politiků, o kterých se také všeobecně ví. Ví? Tuší! Jen ty politiky vidíme dále úspěšně žít v zákulisí jednotlivých stran.

Většina národa odmítá rozkrádání našich veřejných rozpočtů, to rozkrádání, které je dle českých zákonů beztrestné. Nebo hříšní aktéři dostanou amnestií prezidenta jakési falešné pardon a jejich trestní stíhání je zastaveno. Kam se ztratila spravedlnost? Kam se ztratila morální čistota národa? Podle Václava Klause jsou politici tak amorální, jako jsou jejich občané. Ale pro jistotu si to naši politici ohlídají ve svých volebních zákonech.

Tato nespravedlivá amorálnost je v naší společnosti nehnutelně zabetonována i pomocí našich zákonů a není cesty ven. Propadáme apatii a nejdeme k volbám. Ale to není řešení! Tím amorální nespravedlnost jen dále zabetonováváme. Občanská společnost, o jejíž rozvoj tolik usiloval Václav Havel a o jejíž rozbití usiloval Václav Klaus, se u nás nedokáže bránit. Komunisti ji zcela vymýtili a prostě není. Václav Havel dobře věděl, jak je tato paralelní politika pro společnost nezbytná. Václav Klaus ji svojí rétorikou proměnil jen v nesmyslné bojůvky. Možná obtěžují, ale nemají sílu cokoliv změnit. Občanská společnost se v posledních letech rozdělila na dvě navzájem nesmiřitelné a jen po sobě poštěkávající ideologické tábory.

Dnes tyto tábory dělí Andrej Babiš. Objevila se kontroversní osobnost s komunistickou minulostí a s podnikatelskou přítomností. Vyústil v idol a proklatce. Polistopadoví politici důkladně zametli stopy do komunistické éry, zametli potenciální důkazy. Nic není stoprocentně dokazatelné. Andreji Babišovi lze jen důvěřovat a jít za ním, nebo se ho bát a nenávidět ho. Pokomunisticku závidět a nenávidět. A máme to!

Andrej Babiš je bohatý, do politiky vstupovat nemusel, politiku nepotřebuje, jen si tak krásně hraje. A má si o čem hrát! Tou úžasnou osobní svobodou stojí vysoko nad politikou a ostatními politiky. Ať udělá, co udělá, on to nepotřebuje. Tím se liší od našich politických zlatokopů.

Naši politici, aby přežili a byli příště úspěšní, musí ctít presumpci viny. Všichni víme, že presumpce viny vyřazuje konkrétního politika z politiky většinou navždy. A o té vině a nevině rozhodují kmotři a mafiáni v neviditelném pozadí. Proto jsou naši politici tak slabí. Léta před jejich vstupem do politiky jsou na ně shromažďovány kompromitující materiály. Příkladem může být vstup Davida Ratha do politiky. Jsi potenciálně schopný vstoupit do politiky? Hned se shání kolomaz, kterou budeš v příhodný čas pošpiněn, aby česká politika šla podle těch v pozadí, kteří určují politiku a někdy i volební kandidátku obou protichůdných stran, ku příkladu ODS a ČSSD, které jsou schvalovány z jediného, neviditelného centra.

Jenže Andrej Babiš není politik. Ano, vstupem do politiky se politikem stává. Ale nepotřebuje se chovat jako politik. Andrej Babiš je svobodný podnikatel. On nepotřebuje ctít presumpci viny. On ctí jen presumpci neviny u sebe jako u všech ostatních občanů. A čeští občané přesto jdou za ním. Je vynikající rétor, mluví srozumitelně, lidově, ale na rozdíl od Miloše Zemana nemá za sebou politické skandály. Proto je pro politické zázemí, pro politické manipulátory a pro politické machinace tak nebezpečný. Proto musí být eliminován a zneškodněn kydáním bahna polopravd a lží. Když to nebude stačit, umíme použít kulku. Dobře mířená spolehlivě umlčuje a vytváří novou „pravdu“. A vůbec, co je to Pravda? Češi nerozlišují pravdu a lež. Tak o co jde, že?

Takže je to právě ta presumpce viny, která Bohuslavu Sobotkovi podráží politické nohy, a presumpce neviny, která dává Andreji Babišovi politickou sílu. To je to mocné ovoce sváru, to neviditelné jadérko, které většině z nás nám uniká. To je klíč k současnému dění na naší politické scéně. To vše ostatní, o které se tak usilovně spoříme a hlava nehlava mlátíme, jsou jen naše převážně neprokazatelné pravdičky, polopravdičky a lži, o kterých jsme přesvědčeni a tak je prosazujeme.

Většina inteligence se bojí berlusconizace naší politiky. Právem? Neprávem? Uvidíme, pokud dáme Andreji Babišovi důvěru. Neuvidíme, pokud Andreje Babiše zlikvidujeme. Pak už určitě nikdo nebude našim mafiánům a kmotrům překážet.

Současnost? Zdá se, že celý národ stojí proti Andreji Babišovi, stydí se nebýt proti němu. Ale zdá se též, že většina národa stojí za Andrejem Babišem a bude volit ANO. Nebo jsou volební preference zfalšované? Já osobně jsem zvědavý na přicházející volby. Očekávám velkou účast a očekávám vítězství ANO. Doufám jen, že volební kampaň nevyvrcholí kulkou. Andrej Babiš musí z kola ven!