Demokratický blok

Politiku proměnili v politikaření, pravdu proměňují ve stále opakovanou lež a místo politických vizí hlásají jen antibabišovský populismus. Je to jejich projev strachu z Andreje Babiše? Z historického pohledu nejde jen o strach!

Díky čtyřicetiletému komunistickému brainwashingu je naše myšlení stále v zajetí komunistické závislosti na státu, v zajetí závisti a nenávisti úspěšných a v zajetí osobní nesamostatnosti a neschopnosti. Zcela absentují politické vize do budoucnosti a zcela absentuje pravicová politika.

Zakládal jsem v malém pohraničním, komunistickém hnízdě Občanské fórum a po roce ODS. Podle desatera zakládajících tezí mělo jít o stranu konzervativně pravicovou. Vytýkali jsme Václavu Klausovi jeho masivní příliv komunistů do ODS. Marně. A tak od počátku mizely konzervativní hodnoty a posléze i pravicové hodnoty úcty k přirozeným vztahům a občanské svobodě. Transformace postkomunistické společnosti byla náročná. Ale politické vize solidní společnosti jsme postrádali. Zůstalo jen heslo „Pravice je tu pro bohaté a levice pro chudé“ a boj o koryta. A záhy populistický posun kormidla ODS doleva.

Po usilovné antagonistické agitaci pro pravici a pro levici si Václav Klaus s Milošem Zemanem podali ruce v Opoziční smlouvě, ani ne tak pro společné vládnutí, ale pro společný politický byznys. Od té doby mi politické vize chyběly a někteří politici to i veřejně přiznávali.

Byli jsme přesvědčováni, že pravolevé vidění světa již dávno není funkční. Inu, nebylo. Pravice stavěla na sociálním inženýrství a levice byla donucena k rizikovému privatizování bank. I naše „pravice“ (ODS a TOP 09) si nedovede představit vystavět zdravotnictví na přirozených vztazích a občanské svobodě. Zdravotnictví staví na falešném sociálním inženýrství bez odpovědnosti za proplacení zdravotní péče. Jen Tomáš Julínek se pokusil vnést do zdravotní péče jakousi iluzi pravicové politiky neorganickým zvýšením spoluúčasti pacienta, což se ODS vymstilo.

Společný politický byznys české pravice s českou levicí zplodil Andreje Babiše s jeho hnutím ANO, aby tento politický byznys eliminovali. Nejprve se ve smrtelné křeči svíjela ODS, nyní i ČSSD. A tak nastoupilo populistické antagonistické rozdělení společnosti na babišovce a antibabišovce. Politické strany se začaly vyhrazovat proti Andreji Babišovi a všechny předem odmítly vládnutí s vítězným  ANO, čímž znemožnily vytvořit funkční vládu.

A to je ta skutečná příčina, proč Česko nemůže mít pravicovou vládu, kterou by tolik potřebovalo. Všechny strany se rozhodly, že vládnout nebudou, že budou jen v opozici. Avšak pokud jde o pravici dávající přednost sociálnímu inženýrství před přirozenými vztahy jako levice, pak snad ani není čeho litovat. Pravicová rétorika nestačí, pokud nenásledují pravicové činy.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a předseda ODS Petr Fiala místo reálné pravicové politiky se jen zběsile věnovali populistickému antibabišismu a tak úspěšně rozdělili společnost na dvě antagonistické frakce, že občané začali vnímat strany jen přes emoce, které pak rozhodovaly ve volbách podstatně více než jejich programy. Přidali se k nim Lidovci a Starostové a začali si říkat „Demokratický blok“, jakoby vše ostatní bylo nedemokratické.

A tak se Petru Fialovi v podzimních volbách právě přes ten emocionální populismus podařilo získat hlasy navíc od Andreje Babiše. Ale ten populismus, na který naskočila naše „pravice“, je hrozbou absolutního konce pravicové politiky v Česku.

A to jsou důvody, proč konzervativní pravičák v Česku nemá koho volit. Není rozdílu mezi pravicí a levicí. Většinou to vnímáme jako ztrátu pravicových vizí. A nyní tomu dal korunu ten bezmezný populismus.

Kdy začneme konečně znovu pěstovat liberální demokracii?

…………………………………………………………………………….

Karel Stryczek má na naši politiku ze zámoří podobný pohled:

https://stryczek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=635685