Defenzivní medicína

Co to je? Iluze pro pacienta, jak je o něho vynikajícím způsobem pečováno, i když ve skutečnosti pro samotného pacienta to přínosem není.

Každý z nás, kdo má minimální vzdělání v medicíně, ví, že sebelepší jednání v medicíně je rizikové a lze vypočítat potenciální riziko poškození pacienta, ke kterému dochází při zdravotní péči lege artis (podle nejlepších dovedností). Do hry vstupuje nejen vzdělání a dovednosti lékaře, ale i ochota pacienta spolupracovat a přírodní síly, které bez možnosti ovlivnění překvapují lékaře někdy pozitivně, ale někdy i negativně. Patří sem i záhadná úmrtí po jediné tabletě, která milionům ostatních pomáhá.

Záleží na společnosti, jak toto riziko řeší. Skandinávská cesta je tato rizika zdravotní péče vzít na vědomí a odškodnění pacienta řešit cestou mimosoudní kompenzace státem. Tato cesta si váží znalostí a dovedností lékaře a nenarušuje křehký vztah mezi lékařem a pacientem, který je nezbytný pro úspěšnou léčbu. Lékař může využít plně svého medicínského umění bez zbytečného obtěžování pacienta (vyplňování nesmyslných papírů a prováděním zbytečných vyšetření), protože pacient ví, že lékař udělá vše pro pacientovo dobro.

U nás jsme šli cestou zvláštního experimentu amerikanizací zdravotnictví při zachování určitého socialismu. Na lékaře nahlížíme jako na člověka, který je potenciálně ochoten  nemocnému ublížit. Nepočítáme s rizikem zdravotní péče a každý neúspěch pro nás je potenciálně zaviněn lékařem. Touto cestou vytváříme žně pro právníky. Aby tyto žně byly větší, legislativně jsme proměnili trpící pacienty v poroučející klienty. Tím jsme postavili dříve spolupracující subjekty do antagonistického postavení klienta s lékařem, což posilujeme další legislativou.

A důsledek? Kvalita lékaře s jeho dovednostmi se dostala na vedlejší kolej. Nejdůležitější je, aby si klient nemohl na lékaře stěžovat. A tak se medicína dostává do obranné pozice. Musí se provádět desítky zbytečných vyšetření navíc, aby klient pocítil mimořádnou péči a nemohl si na nic stěžovat. Kvalitu zdravotní péče jsme nehradili vyplňováním stohu papírů místo kvalitní práce, na kterou již nezbývá čas. Toto znevažování medicínského myšlení je umocňováno tím, že domnělé přestupky lékaře často řeší lidé, kteří tomu nerozumí. A tak jsou naši lékaři zcela bezdůvodně léta taháni po soudech, než se očistí. Stejně pak mají po kariéře.

Pokud společnost chce, aby více lékařů vstoupilo do této americké jámy lvové, tak je musí adekvátně zaplatit s ohledem na toto riziko a také z důvodů, aby měli peníze na tyto soudní tahanice.

Tím si naše společnost založila na dilema. Přirozená medicínská rizika nechce vzít na vědomí po skandinávském způsobu a dát je na bedra státu. Naopak chce tato přirozená rizika dát na bedra lékařů, aniž by je po americku také zaplatila. A to je problém nejen pro lékaře, ale pro celou společnost.

To jsem upřímně zvědav, jak to dopadne.