Co jsme to zvolili?

Již v páté lekci latiny jsme četli Sententiae ponderantur, non numeratur, stesk, že myšlenky jen sčítáme a nezvažujeme jejich obsah. Václav Klaus toto vnesl do politiky jako normu preferování počtu před obsahem. To trvá dosud!

V současnosti je to složitější. Pilát pontský kladl Ježíši z Nazaretu při jeho souzení posměšně otázku, „co je to pravda“. Ježíš trval na tom, že on je cesta, pravda a život. Tak byl ukřižován. Mistr Jan Hus vyzýval, abychom hledali Pravdu, drželi se Pravdy, poslouchali Pravdu… Tak byl upálen. Václav Havel proklamoval, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Tak několik let prožil v base.

Přesto je dnes naše společnost rozdělena. Polovina společnosti hledá pravdu v zájmu naší liberální demokracie s občanskými svobodami a polovina společnosti ctí svou alternativní „pravdu“, moderní ptydepe v zájmu svého vítězství ve volbách a ovládnutí společnosti.

Souboj těchto částí společnosti jsme sledovali v poslanecké sněmovně při vyslovování důvěry nové vládě. Pravda se utkává se lží, úcta k druhému člověku se utkává s nenávistí druhého člověka. Na tomto pozadí probíhá dehonestace Fialovy vlády a honorování Babišovy vlády. Je to plné zápasu mezi pravdou a alternativní „pravdou“.

Voliči rozdali karty a s těmi se hraje. Babišova šestikoalice má ve sněmovně 108 hlasů, má tedy pohodlnou většinu a s opozicí si může hrát, jak se jí zlíbí. Součet myšlenek bez ohledu na jejich obsah je jasný. Máme převahu. Proč tedy, vážená opozice, zdržujete schvalování našich zákonů?

Jaký je vztah k obsahu proklamovaných myšlenek na řečnickém místě? O tom svědčí prázdné vládní židle a prázdná sedadla vládních a opozičních politiků. Vztah k těmto myšlenkám, jak řečníků, tak i posluchačů, je zjevný. Hledání pravdy je zbytečné! My máme většinu! My máme pravdu!

Babišovu vládní šestikoalici nazvala Olga Richterová koalicí Čapího a Orlího hnízda. Přiléhavější je označení, že jde o koalici proti soudnímu stíhání Andreje Babiše a Tomio Okamury. To bohužel svazuje panu premiérovi ruce. Proto se stává zajatcem politiků dvou malých stranických uskupení a těžko těmito soutěskami proplouvá. Přesto má pevně nastavený kurz a nemění ho. Kam? Liberální demokracie s občanskými svobodami to není! To by neboural dobře fungující financování veřejnoprávních médií koncesionářskými poplatky.

Současnou vládu můžeme také označit podle hlavních tří protagonistů, že jde o vládu úspěšného a bezohledného podnikatele s kořeny v předlistopadovém Československu, který považuje Česko za svoji firmu, v Rusku oblíbeného politického byznysmana, který měl cestovní kancelář pro plyšové medvídky, a který ochraňuje propagátory ruského agresivního imperialismu, a nenávistíplného, nezkušeného, vtíravého, hlučného, rychlokvašného politika s partou nezralých, drzých klausovských „puberťáků“ ochraňujících chlapečka, který si hraje na fašistu a nenávistného rasistu. Tyto jsme poslali řídit náš stát.

Tak to vnímám já a nevylučuju, že čtenář to skrze virtuální chápání bude vidět jinak. Já nejsem člen žádné politické stany a nepreferuju žádnou stranu. Já jen chci žít v naší liberální demokracii s občanskými svobodami a v právním státu. A podporuju každého, kdo má stejný cíl.

Babišova vláda je plná paradoxů. Babiš již přes rok do voleb počítal s tím, že bude premiérem vlády, ale svůj střet zájmů nebyl ochoten řešit. Po svém vítězství ve volbách nám tvrdil, že svůj střet zájmů si vyřeší teprve po jmenování premiérem. Členové jeho autoritativní strany ANO mu vyjadřovali bezmeznou víru.

Moudří si kladli otázku, zda se nám nevysměje. Nevěřili jsme ujišťování od členů ANO. Proto prezident žádal od pana Babiše slib a vysvětlení, jak bude vyřešen střet zájmů premiéra. Vysvětlení jsme se nedověděli. Jen slib předcházel jmenování. Zákonný termín po jmenování uplynul, ale slib nebyl zcela splněn. Jen nám Babiš řekl, že neví, jak na tom ohledně střetu zájmů jsme. On to má vyřešené. To je to nejhorší, co nás mohlo potkat! Protože přijdeme o evropské peníze, jak se pan prezident Petr Pavel obával předem.

Během vyslovování důvěry vládě proběhly první interpelace premiéra a opět jsme slyšeli střet pravdy a lži. Nic jsme se nedověděli. Slova o voze následovala slova o koze. Zvykejme si!

Čeká nás divoká doba? Budeme pohrdat pravdou? Zatím stále věřím, že naši občané dokážou rozlišovat pravdu od falešné virtuální reality, od nového ptydepe našich vládních politiků.

Co jsme to zvolili? Změnu! Odmítli jsme naši polistopadovou liberální demokracii s občanskými svobodami a právním státem. A všechny indicie svědčí o tom, že to nahrazujeme režimem, který Putin nazývá „řízená demokracie“!

………………

Psáno na přelomu roku