- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Trochu mne mrzí, že prakticky nikdo nediskutuje k věci.
Zajímavé, věřit v něco, co vymyslel člověk, ale nikdo nikdy nedokázal, že to vůbec existuje.
Zajímavé, jak hloupě může reagovat, homo sapiens.
Já to vzal obráceně, místo teoretizování nad „vírou“, „důvěrou“, osobností, existencí a umístěním Boha, jsem pod vlivem myšlenek Ramany Maharishiho, Aštávakry a Šrí Shankhary, začal zkoumat, kdo jsem Já sám. Vypadá to jako banální otázka, ale je dost obtížná a pro denní prožívání hodně inspirující. V konečném důsledku vede i k odhalení té pravdy o Bohu...
Já jsem žádné filosofy nestudoval. Pouze jsem pozorováním všedního života některých lidí, kteří o sobě prohlašují, že jsou věřící, dospěl k názoru, že o toho jejich boha nestojím.
Já sám o sobě říkám, že jsem bezvěrec. Někteří mírně fanatičtí katolíci pro totéž používají označení neznaboh.
A vám se podařil nový výraz BEZNABOH. Gratuluji.
Větu z článku lze i otočit "Někteří z nás však ztratili dar víry pramenící z osobní empirie. Ti nemohou věřit v Boha v křesťanském pojetí, protože mají svůj prožitek, zkušenost a prostě v takovou formu a v takové boží vlastnosti důvěřují. Ten prožitek je nesdělitelný a nepřenosný. Není pro nikoho dalšího exaktním důkazem neexistence Boha.