Brexit a kuřáci

Vyhlášením referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie potvrdil David Cameron svoji neschopnost fungovat jako politik.  

Proč? Protože David Cameron odmítnul osobní odpovědnost rozhodnout, ač měl k tomu v zastupitelské demokracii plný mandát. Mohl alespoň problém brexitu předložit k řešení britskému parlamentu. Místo toho dal řešit tento problém neinformovanému davu rozhodujícímu se irracionálně dle emotivního vyhecování nejrůznějších lobistů.

A výsledek? Těsnou většinou bylo odmítnuto setrvání Velké Británie v Evropské unii, až voliči brexitu se po volbě s neskrývaným překvapením seznamují s důsledky svého rozhodnutí. Ale jednou je rozhodnuto a nové referendum o předchozím referendu v normální společnosti není možné.

Co s tím? David Cameron neví. Odmítá rozhodnutí lidu provést v praxi a požádat o vystoupení z Evropské unie. Je si vědom lživého hecování Britů z obou stran. Chce uspořádat předčasné volby a aby to řešili až politici vzešlí z nových voleb. Změní se něco? Občanům dochází, že rozhodnutí o brexitu nebylo šťastné. A co když si Britové zvolí novou vládu, která bude také odmítat brexit? To bude dilema!

I u nás jsou politici koketující s referendem o vystoupení z Evropské unie nebo z NATO, i když velmi dobře znají negativní důsledky tohoto špatného rozhodnutí. To slušný politik neudělá, aby neunesl svoji odpovědnost v oblasti kvalifikovaného rozhodnutí a přehrál to na rozhodnutí neinformovaného lidu. Dělat referendum v takto vážných věcech je projevem selhání politika.

Je pozoruhodné, jak často politici rozhodují ve věcech, kde by měli nechat rozhodnout lid, a nerozhodují, kde by rozhodovat měli sami. Příkladem je problém kuřáckých restaurací. Je nesmysl o těchto věcech rozhodovat v poslanecké sněmovně. To je věcí referenda na místní úrovni, zda chtějí hospodu kuřáckou nebo nekuřáckou. Toto rozhodovat zákonem je typické znásilnění svobodného občana levičáckým sociálním inženýrstvím.