Blíží se krach?

Andrej Babiš, jako podnikatel, postavil nejvyšší politiku na představě, že bude řídit stát jako svoji firmu. Někteří politici ho napodobují a chtěli by řídit státní kasu jako domácí rodinný rozpočet.

Mnozí polistopadoví postkomunističtí bolševici vedli jim svěřené firmy k bankrotu. Vytunelovali je, rozprodali movitý majetek a bankrotovali. Naše soudy jim potvrdily beztrestnost podle českého práva.

Tento stát od Listopadu odmítá proplácet občany v dostatečné výši. Staví na nízké odměně za práci jakožto základu konkurenceschopnosti. A nad občany postavil svoje politické manažery, kteří řídí vše. Nebyli jsme ochotni zaplatit lékaře, šikanovali jsme je, vyjmuli jsme je z přirozených a svobodných vztahů? Nemáme lékaře. Stejnětak nemáme zdravotní sestry, pečovatelky, učitele, řidiče autobusů, tramvajáky... ale ani dělníky! Občané se znechuceně utíkají do sociálních dávek a předčasných důchodů. A drobným podnikatelům místo státní pomoci, klademe jen klacky pod nohy.

Pozitivní právo nás vede do virtuální společnosti, budujeme virtuální zdravotní péči, žijeme své virtuální životy, propadáme se stále do větší nesvobody a závislosti. Mnozí z nás utíkají od civilizace do přírody, opouštějí imperativ luxusu a opouštějí virtuální mezilidské vztahy.

Závislost na plejádě sociálních dávek roste, stát rozdává plnými hrstmi. Budoucnost země je v nedohlednu, zítra jsou volby! A občan je našimi politiky posuzován z hlediska politického byznysu.

Stačí zalistovat v paměti. Oranžové tsunami. Každý občan musel platit u lékaře třicetikorunový poplatek. To je voličů! Zrušit! Bez ohledu na efekt! Lékařů, kterým tím zkomplikujeme život, je podstatně méně. Jenom čtyřicet tisíc! To politický byznys neohrozí. A bylo oranžové tsunami.

A tak je to se vším! Naši politici neposuzují občany tolik podle svých ideologií, ale podle voličského potenciálu. Pravolevé vnímání politiky je prý už nepřínosné. Přínosné je jen ždímání preferencí z občanů. Občané dostávají nabídku svých virtuálních potřeb, aby skutečné potřeby nebyly vnímány tak reálně. Stačí jen chytře rozehrát strunu závisti, nenávisti a chamtivosti. A jsme u starobylé klasiky: Dej lidem chléb a hry! Ale i s tím „chlebem“ se dá žonglovat! Dám ho jen tomu, komu chci, kdo mi věrně slouží.

Náš stát na pomezí přirozených vztahů a socialistického inženýrství se chová zvláštně. Legislativou zvýší platy sestrám, ale nezajistí na to peníze. Legislativou zvýší platy v sociálních službách, ale peníze na platy přitom sníží!

A tak v září dojdou peníze v sociálních ústavech pro sociální pracovníky, kteří slouží našim ubohým občanům neschopným samostatného života a občanům umírající v hospicích. Politici věří, že sociální pracovníci budou pracovat zadarmo? Jde o zanedbatelný počet voličů. Ale stařečků a stařenek je čím dál tím víc. Měli bychom si je předcházet! To je voličů! A navíc tak dobře manipulovatelných!

Sem také patří i nedávný střet ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha s ministryní Janou Maláčovou. Adam Vojtěch navrhoval, že odebereme občanům proplácení obrouček na brýle za 150,-Kč, abychom měli pro invalidy na invalidní vozíky. Opět jde o voličský nepoměr!  Jana Maláčová to odmítla.

Stejnětak Jana Maláčová slíbila, že na sociální služby ty dvě potřebné miliardy najde. Nenašla. Tak nedá.  To je jednoduché! A co budou dělat ti ubozí, neschopní spoluobčané, o které se starají sociální pracovníci? To politiky nezajímá. Jde o zanedbatelnou množinu voličů! Vystěhujeme je na ulici? Necháme je umřít hlady?