Přídavek k včerejšku

Opět jsme blíže k jaru, a tak si dovoluji k včerejšímu blogu přidat zbytek do tuctu.  Mohů bych to ve víru života opomenout.

Bohatý není, kdo hamižně obere každou ohryzanou kost,

                  ale kdo potřebuje málo, a přesto má dost...... pro radost.

Že není k ničemu? Pak ho požádáme, aby křepce

                                       se stal naším odborníkem na koncepce!

Vzdělanost zdá se mnohým být jen hladovou kostí,

                                         určenou pro ty, kteří se i u plné mísy postí.         

Člověk by byl skromností osetým polem,

                                   kdyby věděl, co všechno znají lidé kolem.

Je to vítězství, když každý český Honza je už dávno John či Hans?

                                      A dokonce hned par excellence?

Tradice je kopec,

                         po jehož vršku mladý netouží,

kam však  přesto doputuje

                         v době, kdy mu už nohy neslouží.