Po hromnicích

Po Hromnicích je delší den, je po ránu více světla a den slibuje, že i déle vydrží.  Že by to ovlivnilo výkon člověka. Nevím, ale tentokrát mne přes víkemd napadly dokonce čtyři myšlenky.... Poté mne napadlo, že bych se o ně mohl s jinými podělit.

 To, co spojily školní lavice,

se vždy ukazovalo pevné býti,

jako by generaci spojily pevné nýty.

Teprve dnes jako by to studentské fluidum někdo rozmetal…

mladé generace se jeví jak ementál…

 Svět je stále stejný,

ať se na něj díváš ze strany čelní

nebo zpoza rohu ,

ať jedeš mercedesem nebo s sebou vláčíš vlastní nohu…

Důležité je, zda-li sis v sobě vypěstoval toleranci…

Pak ani nezblázníš, ani nepozbudeš šancí…

 Jsou lidé, kterým činí zadost

pocit, že někomu udělali radost…

A jsou osudu vděční,¨

že mohli být užiteční 

K jejich poctě však nikdy nevzplála vatra,

vždycky se spíš muselo po nich pátrat…

 Čiň světu dobře a peklem se ti odmění,

říkali pesimisté v jednom kuse

sdílet jejich názor nebudeš muset

až na zemi budou žít jen andělé…

 Z toho, že se nedočkáš, si nic nedělej!