Na mou věru...

Přes mnohostranná opatření se příjmy státu nezvyšují. Pramení to z toho, že platbami jsou zatížení především ti, co na ně nemají, zatímco ti nejbohatší se usídlili v zemích daňových rájů. Ale živi být chceme a bez státu se neobejdeme.  Věřme, že se to časem vyřeší. Do té doby je zapotřebí, aby si stát utáhl opasek nebo ho utáhl těm, kterým dává zakázky. Všeobecné mínění  se nechává slyšet, že žádný soukromník by tak jako stát hospodařit nemohl. Prostě proto, že by na to jednoduše neměl.

Na mou věru,

naše doba se stala érou manažerů.

To jsou lidé, kteří z vůle politických špiček,

posouvají denně náš svět o kousíček,

do jediného toku státních financí,

v němž by jiný neměl nárok na šanci

smysluplněji pozměnit jejich ustálený koloběh …

Dislokovaní manažeři dokážou fungovat i na volnoběh…

Odstartováním státního rozpočtu v lednu

zas dostanou šanci posunout do Silvestra náš stát blíž ke dnu….