Co budeme muset

Pořád je o čem jednat, o čem se dohadovat.  Ale k žádnému zázraku to nepovede. Nikdo neví, co se děje, k čemu se kdo ve státní správě zavazuje. Všechno se proplétá a o střetu zájmu se už nemluví. Stát bude platit ještě za půl století, až naši vnuci k penzi doletí.  

Po volbách budeme muset zjistit na prvním místě,

co je v této zemi jisté…

Jaké máme dluhy a komu vlastně dlužíme,

co z toho víme a co pouze tušíme.

Komu jsme co dali, aby si to od nás mohl koupit

  a jaký poklad jsme vysypali do vhodně lokalizované stoupy,

a komu jsme poslali signál, aby realizoval její rychlou asanaci,

se zajištěným právem na dotaci…

Až zjistíme všechno,

poznáme, že okrádat stát nebylo dvacet let nebezpečno…

Na vládní rekapitulaci bude podepsán předseda vlády, hrdina voleb z letoška...

  Dosud se ale neví, bude-li na ní Babiš nebo Sobotka…