Chudina

Mnohé společenské jevy současné éry nelze přehlížet. Nikdo to také nedělá, ani se o to nepokouší.  Přibývá lidí bez střechy nad hlavou, přibývá lidí s vyhlášeným osobním bankrote, přibývá lidí s trvalým bydlištěm na "úřadě", přibývá lidí, kteří přebývají ve vybydlených domech. To není lkaní a naříkání, to je pouhé konstatování jevu, s nímž si nikdo neví rady.  Čím je ta která země chudší, tím jsou problémy větší. Možná by stačilo, aby tento jev alespoň stagnoval.    

Ve státě je nejdražší chudina,

zvlášť když pozvolna stoupá její hladina..

Takový trend samozřejmě smetánku ruší,

ale nevyvolává přílišný neklid v její duši…

Má prostředky, aby si kolem sebe vybudovala plot, zídku či barikády,

nebo dokonce všechno zmíněné dohromady…  

Odpovědnost za společenské disproporce nebyla nikdy nikomu přisouzena

Jako by nikdo neznal u členů státní garnitury jejich jména…

A když viníky jakoby zjistí, jde o zástupnou frašku

v níž pracovníci sociálek hrají roli bezmocných šašků…

S krizovým stavem se pak náš stát nakonec přece jen sblíží…

Že nikdo za nic nemůže, dokáže bez potíží…