Aspoň něco? Prečo?

Něco je třeba skutečně udělat. V souladu s představou vlády si zvyšujeme státní dluh o sto miliard ročně. Každý rokem zvyšujeme daně a k nim se vždy přidruží zdražování. Ale pořád to jde. Jen věznice jsou čím dál více naplněné.  A fiskální politika každým rokem vrcholí vymetáním rozpočtových částek, aby tam nic nezbylo. To je nejjasnější důkaz, že jsme vždycky všechny potřebovali  a v duchu fiskální politiky spotředbovali (nebo spotřebujeme).  A národ šetří, i když z toho nic nemá. Úroková sazba je velkolepá. Její výše je i v Evropoě ohromující. Oněch 0,05% vyniká zejména novými prebendami politiků. Ti dávají národu lekci v tom, že se ve svobodném státě má každý o sebe postarat.  Oni to dokážou.  

Pan premiér Nečas je přesvědčen,

že situace je u nás tak dobrá, jako bychom byli všichni u válu,

Kdyby bylo zle, prý jsme schopni si zvyšovat DPH na konci každého kvartálu.

Kdo nesouhlasí, nevidí svůj domov z modré oblohy

a sugeruje si, že jsme z 80% zaostalí a zbytek dokonce ubohý.

Ale opak je pravdou, jak nám sděluje statistika,

v každý druhé rodině mají neurotika,

Chudí se nejvíce věnují hazardu, drogám a sází,

jsou-li hladoví, v charitě se nají…,

Máme nejvíce nemanželských dětí

a ulice plné smetí.

Také rekordní počet dlužníků a bankrotářů

a jen sotva 5% zazobaných mamonářů…

Ti létají po modré obloze a rozhazují letáky

s varováním, že rudí už kupují klece na ptáky…

Ze všech stran je slyšet výzvy, aby se proti tomu dělalo aspoň něco!

Jen Slovací, kteří raději žijí u nás než pod Tatrami, se udiveně ptají PREČO!…