Jaké harmonii ? Vše je vlastně jen a jen o naší perspektivě vnímání a hloubce, čím máme komplexnější vnímání, tedy vnímáme i vývoj a kontinuitu v čase, tak tím je zde větší řád a harmonie. Tedy je to o nedokonalosti našeho vnímání ... Chybí nám třeba časová a informační inteligence. Časová inteligence je schopnost vnímat kontinuitu vývoje v řádech roků minimálně. Naše vnímání je jen přítomnost a naše místo a když se druhý den probudíme, tak hodně věci z včerejšího dne už nevíme a za týden ... Tím pádem se vlastně oddělujeme od hlavní časové koontinuálníí reality a vytváříme si vlastní odvozeninu, Matrix, naštestí podle jedné šablony i když má více vývojových fází.Pak je tu třeba generační zákon, jež říká že každý jedinec, jež bude součástí nové generace, si musí vytvoři o všem poznání a zkušenosti a jít podobnou cestou jako předchozí generace k dospělému vědomí, jinak řečeno každá generace vlastně znova objevuje objevené, co už dřívější generace mají za sebou a k tomu zkušenosti ... Pokud se jim dá větší volnost, tak mají tendenci měnit svět podle svého vývoje a poznání a pak přichází ony vlny, třeba Arabské jaro, Multikulturalismus, rasová segregace, anebo třeba studenstské bouře v 60 letech a hnutí Hippies ... Je to horší o to když mladé generace vyrůstají v inkubátoru měst a škol ... Z psychologického hlediska tak toto vnímání je vlastně fáze vývoje osobnosti, kdy se oddělujeme od lůna společnosti k poznání své identity a sebehodnoty, osobnosti jež už jde svoji vlastni cestou, tak jako zrno odletí od stromu a založí ... Řešíme zde spíše sami sebe ...
