Osobní rozvoj je zaměření člověka na dosažení jeho vlastního úspěchu. Mít hodně peněz, dosáhnout společenského uznání, prestiže, hmotného zabezpečení, zkrátka užít si maximálně život v této fyzické rovině, pro svůj prospěch.
Než si vysvětlíme co je duchovní rozvoj, podívejme se na to, co není. Nejsou to žádné meditace, kurzy či aktivace nejrůznějších bodů. Je zcela jistě přínosné meditovat, nebo se účastnit nejrůznějších rozvojových kurzů, ale nic z toho nás nepřivede k podstatě života, k podstatě duchovního rozvoje.
Skutečný duchovní rozvoj člověka začíná ve chvíli, kdy zaměří svoji pozornost a činnost z egoistického vytváření "pro sebe a svůj prospěch" na "prospěch pro ostatní". V tomto bodě se začínáme stávat člověkem. Investujeme sebe a svůj čas do vytváření harmonických vztahů s ostatními lidmi. Nikoliv z důvodu, že z toho budeme mít osobní výhodu či finanční benefit, ale proto, že chceme druhým lidem pomoci. Z budování správných vztahů s ostatními lidmi a vzájemné pomoci se následně člověk začne orientovat a žít ve prospěch společnosti a podílet se na jejím budování.
Duchovní vývoj člověka by se dal měřit počtem vytvořených harmonických vztahů s ostatními lidmi a mírou úsilí jenž vynakládá, nezištně, ve prospěch fungování společnosti v niž žije.
