Jak prakticky pracovat pro změnu společnosti k lepšímu?

Položili jste si někdy otázku, jak prakticky pracovat pro změnu společnosti k lepšímu? Tento článek vznikl na základě e-mailu od Mirka, jenž velmi přesně zformuloval, co by mělo zajímat všechny z nás, kteří se chtějí aktivně podíl

Citace e-mailu:
Dlouho od Tebe slyším, že abychom se jako lidstvo někam posunuli, musíme obrátit svoji pozornost ke službě ostatním, resp. společnosti. V posledních měsících svého života jsem právě v běžných věcech a činnostech ztratil smysl. A to, co říkáš Ty, mi smysl dává. :-)

Nicméně ve své současné „zabedněnosti“ vlastně nevím, co to ta služba společnosti je. Mohl bys mi/nám dát nějaké konkrétní příklady, ve kterých bych mohl / bychom mohli nalézt inspiraci?

Lze považovat to, co děláme v běžných zaměstnáních, za službu společnosti? Vždyť každý ve své práci děláme vždy něco pro ostatní lidi. Neděláme to přece pro sebe, i když tím vyděláváme peníze. Lze považovat práci pro ostatní lidi za službu společnosti?

Současný stav dosažení vývoje 

Společnost jako celek a každý člověk v ní se nyní nachází ve fázi dosažení maximálního rozvoje egoismu. Co znamená egoismus? Je to stav, kdy se každý zajímá primárně o naplnění svých materiálních a požitkových potřeb. Tento stav nyní dosahuje maxima a již není nadále udržitelný. Ekonomické krize, války, vývoj nezaměstnanosti… příroda nás zkrátka tlačí, abychom jako lidstvo provedli změnu svého přístupu k životu a ke vztahům mezi námi. Změna se musí odehrát na úrovni jednotlivce, kdy se místo uspokojení osobních egoistických zájmů začne upřednostňovat prospěch celé společnosti. 
Jak na to prakticky?

Kdy začínám pracovat pro společnost a pro nápravu světa

Má to být konkrétní odpověď. Žádné ideály ani kdyby… Pojďme na to. Každý člověk, který se chce zapojit do nápravy společnosti, si musí v tomto „egoistickém stavu vývoje společnosti“ zabezpečit finanční příjem pro svůj plnohodnotný život. V budoucnu to bude jinak, ale nyní je to takto.

Někdo na měsíc potřebuje 20 tisíc, další 50… a jiný milion. To je v pořádku, každý nechť si nastaví životní úroveň, jakou potřebuje. Ne méně, ne více. V žádném případě není dobré někomu něco diktovat či někoho dokonce omezovat. 

BOD ZLOMU a možnost pracovat pro společnost začíná ve chvíli, kdy skončím v práci neboli zajistím si výše uvedený příjem pro plnohodnotný život. Po zajištění příjmu a návratu z práce mám každý den možnost vykonat altruistický čin, něco pro společnost – bez toho, abych za tuto činnost po společnosti něco chtěl. Pracuji zkrátka bez nároku na jakoukoliv odměnu.

Žádná práce není lepší, horší či více prospěšná. V každém případě volím práci, která mě baví a kterou vnímám jako prospěšnou pro druhé. Kombinací a možností je spousta… co vás jen napadne. Jsem-li například kuchař, každý den pracuji pro zabezpečení příjmu, tedy vařím v restauraci, a po práci mohu udělat altruistický čin = pracovat pro společnost, jít bezplatně vařit třeba pro charitu. 

Jsou dvě úrovně, na kterých můžeme společnosti prospívat: 

První úroveň – práce pro společnost na úrovni dobrovolnictví

Možností pomoci druhým lidem, kteří trpí, je – jak sami jistě víte – ve světě spousta. Proto každá pomoc člověku na jeho strastiplné cestě životem je přínosem pro společnost. Dobrovolnictví ve všech rovinách, pomoc hladovějícím, péče o nemocné, zkrátka dělání čehokoliv, co lidem pomůže.

Tato úroveň je základním předpokladem pro to, aby se člověk začal vyvíjet. Tedy, aby opustil egoismus (zájem primárně o sebe a své naplnění) a začal se zajímat o druhé (jejich potřeby a pomoc v jejich utrpení) bez nároku na jakoukoliv odměnu!

Na druhou stranu si musíme upřímně říct, že z hlediska nápravy celého světa nás dobrovolnictví z krizí nevyvede ani nás nedostane blíže k cíli života. Otázkou tedy zůstává, jak správně pomáhat druhým lidem, aby to mělo největší přínos pro společnost a byl to altruistický, nikoliv egoistický čin.

Druhá úroveň – práce na nápravě světa

Dosažení lásky, tedy vytvoření altruistického spojení mezi lidmi, kdy se jeden stará o druhého, je cílový stav společnosti, k němuž směřujeme. Jakkoliv se může zdát, že tomu tak v současnosti není, příroda nás skrze krize všeho druhu k tomuto uvědomění a k této činnosti cestou utrpení (války, přírodní katastrofy) tlačí.

My nemusíme jít touto cestou utrpení. Jaké je tedy řešení, které napraví propastnou mezeru mezi stavem společnosti nyní (egoismus – krize, války, utrpení) a cílovým stavem altruismu – skutečného láskyplného propojení mezi lidmi, kde se každý stará o druhého tak, jako o členy své rodiny?

Je to věda KABALA, která prakticky vysvětluje a umožňuje člověku studovat cíl našeho života. Učí nás praktikovat lásku k druhým lidem, abychom došli ke spojení s nimi, k altruismu a žili skutečný šťastný a plnohodnotný život bez utrpení a v prosperující společnosti. To je to, co nás Kabala v dnešní době učí. Předává nám praktické informace, jak tohoto stavu vzájemného spojení dosáhnout.

Proto druhý stupeň a praktický návod na realizaci spočívá v tom, že se člověk může vědomě zapojit do práce na nápravě světa. Tím, že začne sám studovat Kabalu, začíná se učit, jak praktikovat lásku k druhým lidem, pomáhá budovat spojení mezi lidmi a předává informaci o novém skutečném světě, kde nebude člověk žít sám pro sebe a svůj prospěch, ale primárně ve prospěch společnosti jako celku. Studiem napravujeme sebe – a skrze naši vlastní nápravu se napravuje celý svět. 

Tato druhá úroveň má dvě roviny. Nejprve studuje člověk sám pro sebe a svoji nápravu. Časem – až dosáhne poznání o skutečném smyslu našeho života, o nutnosti propojit se správně s ostatními lidmi – se zapojuje do předání této moudrosti dále, učí a předává tuto moudrost ostatním. Ve svém volném čase, bez nároku na jakoukoliv odměnu, protože pracuje pro nápravu společnosti.

V současnosti se buduje nový vzdělávací systém – virtuální škola Kabaly, která bezplatně učí dospělé lidi, jak žít a měnit se ve prospěch společnosti pro dosažení šťastného života.

Přeji hodně štěstí na vaší cestě. Pokud máte dotazy, pište je do komentářů, rád odpovím dalším článkem.