Je středa večer. Sedím s doutníkem v ruce a na stole předemnou leží sklenka pravé skotské whisky. A přemýšlím o zítřejším referendu o skotské nezávislosti. Skotové v něm rozhodnou, zda budou i nadále součastí Spojeného království, nebo se stanou nezávislým státem.
V novinách i televizních pořadech je již několik dní rozebíráno, zda je pro Skoty výhodnější to či ono rozhodnutí, ať již z hlediska kulturního, ekonomického, politického nebo sociálního. Obě strany se předhánějí v argumentech, někteří zaujímají probritské postoje, jiní zase trvají na osamostatnění se. Nutno ovšem podotknout, že kampaně obou stran jsou vedeny až na výjimky slušným, korektním a příkladným způsobem. Těžko říci jakými špinavými prostředky by podobné kampaně byly vedeny u nás v Čechách.
Do kampaně se však nenechala vtáhnout královna Alžběta II., která skotským voličům jen vzkázala, aby se rozhodovali "velimi pečlivě". Ovšem britský ministerský předseda David Cameron Skoty opakovaně vyzval, aby Spojené království neopouštěli. Dodal, že případné odtržení Skotska by bylo bolestivé a nezvratné. Navíc jim nabídl Cameron další výhody a ústupky. Je důležité si uvědomit, že Británie se v současné době snaží udržet Skotsko (ale i Severní Irsko) různými výhodami, které jim poskytuje. Například jde o výhodnější přistup ke studiu pro Skoty, kteří hradí v porovnání s Angličany nižší nebo žádné školné. Další výhody mají v politické, hospodářské nebo sociální oblasti, apod. Ze strany Anglie, jakožto strážce celistvosti Británie, je to férový a čestný způsob, jak si jednotlivé země zbytku britského impéria udržet pod kontrolou. Je to rozhodně lepší způsob, než posílat do jednotlivých zemí armádu.
Otázka skotské nezávislosti není ničím novým v dějinách Británie. Mnohem více exponovanou otázkou je však otázka nezávislosti Severního Irska, zvláště s přihlédnutím k různým vojenským i teroristickým akcím. I tamní obyvatelé aktuální skotské referendum pečlivě sledují. Případný úspěch skotské nezávislosti by jen posílil naděje Irů na severu na osamostatnění. Otázkou však zůstává, co by následovalo? Rozpadlo by se britské impérium úplně? Nebo by Wales po budoucím odtržení Severního Irska zůstal posledním spojencem Anglie? Stará dobrá britská vlajka by se tak stala pouze nostalgickou vzpomínkou na zlaté časy říše, nad kterou slunce kdysi nezapadalo.
Na zítřejším referendu je však nejzajímavější to, že dosavadní průzkumy jsou velmi vyrovnané a nedá se tedy dopředu odhadovat, jak se skotští občané nakonec rozhodnou. Je nutné si uvědomit, že separatistické tendence některých regionů jsou v současné době největší bezpečnostní hrozbou pro evropský kontinent. Můžeme hovořit o Baskicku, o hrozícím rozdělené Belgie, o občanské válce na Ukrajině, atd. Kdybych se tedy měl rozhodovat, zda hlasovat pro nebo proti odtržení Skotska, určitě bych volil jistotu a stabilitu v rámci Spojeného království. Ze strany Anglie totiž směrem do Skotska dorazilo obrovské množství různých výhod, ústupků a pravomocí. Další ústupky a pravomoci by samy o sobě znamenaly faktickou nezávislost.
Je už pozdě večer. Odkládám doutník do popelníku s britskou vlajkou, dopíjím poslední doušek pravé skotské whisky a jdu spát.
