Před několika dny zahýbal českou politickou scénou problém s podnikatelskými aktivitami Andreje Babiše, současného ministra financí ČR. Předseda vlády Bohuslav Sobotka ho vyzval, aby si vybral, zda bude nadále podnikatelem nebo politikem. Reagoval tak na výroky německé europoslankyně Ingeborg Grässleové. Ta vyjádřila znepokojení nad situací Andreje Babiše, který je podle ní v jasném střetu zájmů. Babišova firma totiž inkasuje od EU dotace v řádech desítek milionů, zatímco z pozice ministra financí má na řádné přerozdělování peněz z EU dohlížet.
Z věcného hlediska musím panu Sobotkovi dát za pravdu, neboť podnikatelské aktivity pana Babiše nutně vedou ke střetu zájmů. Tomu se zkrátka vyhnout nedá. Z politického hlediska se ovšem musím pozastavit nad tím, proč premiér Sobotka přišel s touto výtkou právě nyní. Čekal na reakce od politků ze zahraničí? Cožpak při uzavírání koaliční smlouvy nevěděl o podnikatelských aktivitách pana Babiše? Tehdy bylo nejspíš důležitější úspěšně zakončit povolební vyjednávání. Podobné spory by se ale měly řešit právě během jednání o potencionálních koalicích, aby se tak předešlo případným budoucím nepříjemnostem.
Prezident Zeman se v této věci však zastal pana Babiše s odůvodněním, že vlastně ani není podnikatelem Tento výrok je zjevně politický, protože prokazatelné vysoké riziko střetu zájmů musí znepokojovat i hlavu státu. Pan preziden Zeman ovšem zůstává politickým pragmatikem a každá rána uštědřená svému politickému rivalovi Sobotkovi se počítá. Právní definice pojmu podnikatel by teoreticky naplněna být skutečně nemusela, neboť jedním z kumulativních znaků právního pojmu "podnikání" je i samostatnost (to by pak ale nebyl podnikatelem v podstatě nikdo, kdo část svých rozhodovacích pravomocí deleguje na své podřízené v rámci podnikové hierarchie).
Když ale zanechám těchto právnických slovíčkaření, nemohu opomenout zcela zřejmý fakt, a to že Andrej Babiš soustavně vyvíjí podnikatelskou činnost. Tento fakt nezmění žádné politické prohlášení. Že Andrej Babiš nyní není členem orgánů jednotlivých podniků svého impéria, to ještě neznamená, že nemá na chod těchto společností zásadní vliv. Je pochopitelné, že žádné zásadní rozhodnutí bez vědomí pana majitele Babiše nebude uskutečněno. Vliv na chod svých firem nepochybně má.
Druhý finálový kandidát na prezidneta, pan Schwarzenberg, v této věci stojí naopak na straně pana Sobotky. Podle něj bychom měly kritické hlasy zaznívající z ciziny brát vážně. Česká pravicová politická scéna postavení pana Babiše kritizuje dlouhodobě. Spojení tak velikého obchodního impéria, které je navíc závislé na dotacích ze strany ČR i EU, s osobou ministra financí, to je z pohledu hrozby střetu zájmů velmi rizikové.
A co vlastně na tyto prohlášení říká samotná titulní postava celé "kauzy"? Pan Babiš s ledovým klidem a stoickým výrazem v obličeji (jak je u něho koneckonců zvykem) stručně a jasně vzkázal: "Pokud to panu premiérovi vadí, tak nechť mě odvolá, a nebo nechť si najde lepšího koaličního partnera." Pan Babiš si je pochopitelně vědom, že předseda vlády nemá v současné politické situaci reálnou možnost uzavřít novou koaliční smlouvu s jinými koaličními partnery. Styl vyjadřování pana Babiše mi trochu připoměl pěkný citát:
"Neústupně ve věci samé, vlídně ve formě a způsobu." (Direktiva gener. Jesuitů Claudia Aquavivy r. 1615)
Andrej Babiš měl v posledních parlamentních volbách výborně udělanou kampaň. Oslovil české voliče a vzbudil v nich naději, že "bude líp". Mnoho lidí v něm skutečně vidí naději, že se v té zkažené a zkorumpované politice může skutečně něco změnit a v osobě pana Babiše vidí reálný nástroj, jak toho dosáhnout. Já však v této věci nejsem takový bezbřehý optimista, pana Babiše vnímám především jako tvrdého a nemilosrdného byznysmena - jinak by se mu nikdy nemohlo podařit vybudovat takové obchodní impérium. Aby se Andrej Babiš mohl stát jedním z nejúspěšnějších obchodníků v naší zemi, a záměrně neříkám "českých obchodníků", musel svému byznysu obětovat naprosto vše a jít si tvrdě a neústupně za svým cílem. Je jen velmi těžko představitelné, že by nyní tyto své životní postoje změnil, když doposud postupoval de facto vždy ve prospěch svého podnikání.
Nyní je však Andrej Babiš vysoce postaveným politikem, má funkci ministra financí. Otázkou je, zda lze skutečně uvěřit jeho předvolebním slibům, že mu jde upřímně jen o blaho občanů a země. Pokud v kampani nelhal a nešel do politiky jen pro větší dohled nad směřováním dotací do svých firem, má nyní nemalé prostředky k tomu, aby v naší zemi skutečně něco změnil. Je ale také možné, že celá kampaň Andreje Babiše byla jen jednou velkou lží (že by politik mohl lhát?) a jde mu stále jen o byznys. V takovém případě se žádná pozitivní změna v české politice konat nebude, naopak se může situace ještě více zhoršit a Andrej Babiš se stane zhoubou české politiky. Pan Babiš má všechno ve svých rukách, jen čas ukáže, kde leží pravda.
