Výsledky včerejších řeckých voleb jsou známy - vítězí krajně levicová strana Syriza, která reprezentuje nebezpečný směr. Ten směr, který Řecko přivedl v posledních desetiletích na samý okraj bankrotu. Řekové, místo aby se ponaučili a uvědomili si své chyby, hlasovali znovu pro směr umělého blahobytu na úkor zvyšujícího se zadlužení. Hlasují pro udržení neudržitelné životní úrovně. Vedení strany Syriza hlásá "Konec ponížení a utrpení", ale není to právě tohle, co si Řekové zaslouží? Žít v blahobytu na dluh, to není žádnou ctností. Co dále s Řeckem?
V posledních desetiletích vládly v řecku levicové socialistické směry, které uměle zvyšovaly životní úroveň pro své obyvatele. Štedrý sociální systém, na který však Řekové nemohli ekonomicky dosáhnout, fungoval pouze díky zadlužování. O tom, že Řecko je ekonomicky nestabilní a neúměrně zadlužené, se vědělo již při jeho vstupu do EU a mnozí ekonomové na to upozorňovali. Když přišla ekonomická krize, situace Řecka se začala velmi rychle horšit. Co dále s Řeckem?
EU přijala Řecko jako svého plnohodnotného člena a to se vším, co s tím souvisí. Možností pro vyřešení současné situace moc není. Buď lze nechat Řecko být bez pomoci, aby zbankrotovalo a tím se ostatním státům jako je např. Španělsko nebo Portugalsko dalo jasně najevo, že směr neudržitelného zadlužování nebude EU napříště tolerovat. Další možností je stále dokola sypat do velké řecké černé díry další a další peníze. Konečný účet za uměle vytvořenou řeckou životní úroveň ještě není zdaleka stanoven, bude se nejspíše jednat o několikanásobek doposud vynaložených cca. 250 miliard eur. Obě výše uvedené možnosti budou zbytek eurozóny stát obrovské prostředky a oslabí to nejen společnou měnu, ale i celkovou evropskou ekonomiku a životní úroveň Evropanů. Tomu se vyhnout nelze. Co dále s Řeckem?
Bez důsledných úsporných opatření se situace Řecka nikdy nezlepší. Když hovořím o důslednosti, mám tím namysli to, že dosavadní úsporná opatření jsou zcela nedostačující. Ovšem evropští socialisté kritizují úsporná opatření tím, že prý neoživují ekonomiku. No v tomto mají naprostou pravu, ale tato úsporná opatření nemají za cíl ekonomiku oživovat, ale udržet ji naživu. Nebýt úsporných opatření, následoval by bankrot a to by ekonomiku také moc neoživilo. Socialisté nejspíše chtějí úlevy od svých závazků zcela zadarmo a bez utahování opasků. To by ale bylo nefér vůči těm, kteří hospodaří svědomitě, nerozhazují a nezadlužují se. Co dále s Řeckem?
Ale co chtěli samotní Řekové hlasováním říci? Nechtějí se za žádnou cenu vzdát své životní úrovně. Za žádnou cenu, ani za cenu toho, že by zbytek Evropy měl svou úroveň snížit (k čemuž dochází a docházet bude). Je to sobecný a bezohledný přístup. Je to také nefér vůči ostatním členům eurozóny, kdy např. Slovensko musí finančně přispívat na udržení řecké životní úrovně, přičemž ale sami Slováci mají životní úroveň znatelně nižší! Ale s takovou situací se muselo při přijetí ekonomicky slabého Řecka do EU přece počítat. Vždyť při vstupu Řecka do EU např. Václav Klaus upozorňoval, že v případě zavedení společné měny i pro Řecko budou muset ostatní evropské státy kompenzovat ekonomickou nestabilitu Řecka a to bude představovat obrovské finanční náklady. Čas ukázal, že Václav Klaus se v této prognóze nemýlil. Co dále s Řeckem?
Řecko znamená pro Evropu vážný problém a to jak zhlediska ekonomického, tak ale i z hlediska politického a lze jen odhadovat, který z těchto dvou pohledů bude mít pro budoucnost Evropy zásadnější význam. Ekonomicky lze vše přepočítatt na peníze, co kolik bude v následujících letech stát. Politické důsledky však nelze přepočítat na peníze, na hmotnost ani délku. Pokud se nechá padnout Řecko, znamenalo by to, že EU svého člena nepodrží. Když EU přijímala Řecko, tak i s těmi závazky, že mu v případě problémů pomůže. Znamenal by bankrot Řecka reálné riziko rozpadu projektu společné evropské měny? Nebudu první, co by spekuloval s myšlenkou návratu Řecka k Drachmě nebo dokonce i s odchodem Řecka z EU. Dokonce i někteří němečtí ekonomové si pohrávají s myšlenkou znovu zavést Marku. Jaký bude vývoj v následujících letech, o tom nám napověděl i výsledek voleb. V nich zvítězil směr zadlužování, ten směr, který současnou krizovou situaci způsobil. Co dále s Řeckem?
