Breivik střílí, Švýcar hlasuje. A podle EU je obojí špatně. Vyjadřovat své svobodné názory evidentně evropští občané nemohou ani se zbraní v ruce, ani pomocí demokratických metod. Jak je vidět, unijní oligarchové nechtějí, aby jejich státo poddaných, mezi které patříme i my, bylo infikováno myšlenkami svobodného světa.
Švýcarsko má v přímé demokracii velkou tradici, na kterou jsou tamní obyvatelé velmi hrdí. EU a jejím byrokratům se takové věci pochopitelně nelíbí. V živé paměti jsou problémy s přijetím tzv. euroústavy, kterou některé země v referendech odmítly. Podle eurofederalistů je názor obyčejných (smrtelných) občanů zcela nepodstatný, neboť pouze evropští mocipáni v Bruselu dobře vědí, co je pro Evropu a její občany nejlepší. Nebo si to alespoň myslí. Již jen samotný fakt, že Švýcarsko chystá referendum, budí v určitých bruselkých kruzích hysterii a to ani nemluvím o snaze podobných hlasování v Británii. Naštěstí pro eurofederalisty není Švýcarsko v EU, je ale mezinárodními smlouvami se zbytkem Evropy svázáno. Díky tomuto má EU určitou pravomoc, jak případně potrestat Švýcarsko za jeho "neskutečnou drzost" hlasovat o takových věcech.
Pravdou je, že multikulturalismus se již v historii ukázal jako něco zcela nefunkčního, co ve společnosti, která je etnicky a kulturně nejednotná, dříve nebo později musí vyvolávat konflikty. A že pokusů bylo mnoho, od Jugoslávie po Británii. Někde byl vývoj multikulturní společnosti zastaven krvavou válkou a etnickými čistkami, jinde se multikulturalismus stále drží, a to i přes sílící problémy. V Britských městech pravidelně dochází k rasovým nepokojům. Do ulic vycházejí přistěhovalci, zapalují auta a rabují obchody. Ve Francii jsou takové věci k vidění také často. V každé zemi, kde došlo k širokému přijímání cizinců, to přineslo problémy.
A hlavní důvod, proč se cizincům dovoluje žít mezi původní evropskou populací? Někteří politikové to zdůvodňují špatným populačním vývojem - tedy že evropská původní populace stárne a občanů v produktivním věku ubývá. Jediným možným řešením podle nich bude pustit do Evropy vlnu přistěhovalců, kteří budou pracovat a platit důchody původním evropanům. Že jde o hloupou a naivní představu, snad musel pochopit už i ten nejzarytější zastánce moderního multikulturalismu. Ona ta slavná úvaha o špatném populačním vývoji mezi původními evropany a jeho sanaci pomocí přistěhovalců má totiž jeden malý zádrhel - značná část přistěhovalců se totiž nedokáže (nebo nechce) přizpůsobovat novým podmínkám, nové kultuře a novému řádu. Někteří z přistěhovalců místo práce a placení daní živoří ve špatných podmínkách a jsou odkázání na sociální podporu ze strany státu, tedy ze strany pracující části společnosti. To však v původním obyvatelstvu nutně vyvolává nespokojenost s takovým uspořádáním. A když se ještě vezme v potaz zvýšená kriminalita v lokalitách obývaných převážně přistěhovalci, může být východiskem nespokojenosti obyčejných občanů extremismus a xenofobie.
Nálada v obyvatelstvu může být vyjádřena v referendu, jindy může být vyjádřena otevřeným rasismem a nenávistí, v extrémních případech může dojít k atentátům, jako například v Norsku. A. Breivik v nespokojenosti nad přítomností cizí kultury v jeho rodné zemi zvolil krajní řešení. Nechci jeho čin nikterak objahovat ani schvalovat, jen chci poukázat na to, že Breivikův atentát a švýcarské referendum má společnou příčinu - nespokojenost s přistěhovalectvím v Evropě. Breivik sám sebe pokládá za bojovníka za tradiční evropskou kulturu, o které je přesvědčen, že je v přímém ohrožení vlivem cizinců. A i Švýcar, který šel před týdnem hlasovat o zpřísnění imigrační politiky, má v hlavně podobné myšlenky.
Obecně je výsledek švýcarského hlasování považován za vítězství populismu, já s tímto tvrzení však zásadně nesouhlasím. Větší či menší problémy s přistěhovalci má prakticky každá země, která má přistěhovalce. A univerzální argument "populismus", který se používá všude tam, kde chceme vyvrátit něčí názor a nemáme žádné argumenty, na tomto faktu nic nezmění.
Někomu by se mohlo zdát, že Švýcarsko nebo Norsko jsou od ČR dostatečně daleko na to, aby se nám podobné věci vyhýbaly. Avšak i u nás dochází k multikulturálním problémům. Příkladem budiž případ, kdy neznámý člověk naházel kusy vepřového masa na českou mešitu. Podobné nálady, jako se objevují u Švýcarů, jsou k vidění ve všech státech Evropy. Všichni se shodují na tom, že podobné hlasování, jako bylo nedávné švýcarské referendum, by podobným výsledkem dopadlo v kterékoliv evropské zemi. Lidé jsou tedy s fungováním multikulturní Evropy dlouhodobě nespokojeni. Dokladem je fakt, že referendum o zpřísnění imigrační politiky není první v řadě. Již se hlasovalo například o zákazu stavění muslimských minaretů kvůli strachu z islamizace. Budou další podobné útoky proti multikulturní společnosti pokračovat?
Ať již souhlasíme se zpřísňováním imigranční politiky nebo ne, má švýcarské hlasování ještě jeden důležitý rozměr. Švýcarsko okolním zemím a potažmo celé Evropě jasně ukázalo, že trvá na své suverenitě a na právu rozhodovat si o svých záležitostech. My, poddaní EU můžeme Švýcarům jejich suverenitu jenom závidět. Naši prodejní politici se nyní předhánějí v tom, kdo z nich více přitaká evropským mocipánům a na oplátku jsou plácáni po ramenou nebo inkasují "dotace" na volební kampaně. A záchvaty hysterie ze strany evropských představitlů v reakci na samotný výsledek švýcarského referenda? Z Bruselu se ozývají vyjádření o tom, že budou následovat sankce a že si Švýcaři "přece nemůžou hlasovat, jak chtějí", apod. Je pro ně jistě nepříjemné, když uvnitř Evropy žijí lidé, kteří jsou skutečně svobodní a nepodřizují se bruselskému diktátu.
