Nedovolit islámu se u nás rozpínat

Přistěhovalci nejsou jen vyznavači islámu, ale strach mám jen z nich. Že bychom zavřeli hranice asi nepřichází v úvahu, takže se s nimi musíme naučit žít. Nebo … oni s námi?  

Tak maďarský ústavní soud zrušil rozhodnutí obce Ásotthalom zakazující stavby mešit, minaretů, nošení muslimských burek, čádorů a činnost muezzinů.

Zmíněné nařízení podle ústavního soudu prý porušuje ústavou zaručenou svobodu slova a náboženského vyznání.

„Cílem usnesení bylo, aby případní přistěhovalci do obce akceptovali naše tradice, které vznikaly po staletí,“ uvedl starosta obce Toroczkai.

Určitě se nelze zlobit na ústavní soud. Jeho činnost je daná – zkoumá, zda nařízení a zákony odpovídají ústavě. Náš ústavní soud by jednal stejně a stejně by pravděpodobně i rozhodl. To vše na základě článku 15 Listiny základních práv a svobod.

Problém není v ústavním soudu, a problém není ani v zákonech, které říkají, že každý má svobodu vyznání.

Zákony by jistě šly změnit a jedno náboženství omezit nebo zakázat, ale to není moderní a lidské řešení. A ani snadné.

Mnohem snazší je něco jiného. Pečlivě kontrolovat počet přistěhovalců a držet ho na velmi nízkých číslech, speciálně těch hlásících se k islámu. A pak už stačí jen když budeme mít odvahu požadovat a sílu si vynutit jednoduchá pravidla, která pocházejí z Austrálie:   

     Přizpůsobte se našemu stylu života.

Naučte se náš jazyk.

Náš stát a společenství je založeno na křesťanských principech. Pokud vás Bůh obtěžuje, odejděte.

Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, abyste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás. Pokud jste nešťastní, tak raději odejděte do země, která je založena na vašich principech života a vaší víře.

Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života, dostali jste veškerou příležitost k tomu, abyste toho všechno mohli užívat. Ale jakmile byste si chtěli začít stěžovat, naříkat a remcat, odejděte.