Je zajímavé zjistit, že jsme za Pandury zaplatili trojnásobek, co Portugalci. Ale ještě zajímavější je zjistit, že jsme Pandury nakoupili do války v Afghánistánu, abychom se teď z médií dozvěděli, že pro tamní podmínky nejsou vůbec použitelné. Z Kosova se naopak pomalu stahujeme a další vhodnou válku zatím nemáme. Necháme tedy obrněnce za 14,4 miliard korun zrezivět na skládce?
Aby Pandury nepřišly na zmar, navrhuji vyhlásit novou válku. Pravidla pro vyhlášení války se ale musejí stanovit velmi přísně! S ohledem na čerstvě odhalené technické možnosti Pandurů se válka musí vyhlásit pouze zemi s rozvinutou a kvalitně udržovanou infrastrukturou, aby zase neupadlo některému z našich strojů kolo. Infrastruktura také musí disponovat pevnými mosty. Minimální nosnost dvacet tun, jinak nehrajeme. Dále musí nepřátelská armáda disponovat pouze děly slabšími, než na protitankové střely, neboť na ty pancíř Pandurů nestačí. Nepřátelská armáda také musí mít zakázáno používat dálkové odpalování výbušnin, neboť rušičky se do Pandurů zatím nenamontovaly.
Naši politikové hájí vyšší cenu tím, že oproti portugalským Pandurům, ty naše mají lepší vybavení. S ohledem na technickou bojeschopnost našich Pandurů by se ty portugalské musely hodit tak akorát na orání brambor.Ale dost nadsázky, situace je vážná. Máme zde 107 našlapaných válečných vozítek a nevíme, co s nimi. Venku, uvnitř a úplně všude řádí krize, náš stát se topí v dluzích a stojíme málem před bankrotem. A politici s klidnou tváří budou pořád ohajovat, že s nákupem transportérů je vše absolutně v pořádku. Najdou se dokonce i tací drzouni, jako pan Barták, který tvrdí, že jsme dokonce nákupem ušetřili, neboť se zabránilo arbitráži. Jediné, co nás může hřát je, že jsme nekoupili 440 kusů Pandurů podle úplně prvního návrhu dnes již legendárního vojenského stratéga Tvrdíka. Ale to je jen slabá záplata na velkou díru ve státní pokladně. Že se jedná o jasně předraženou zakázku, o tom není pochyb. A že se jedná o jednoznačně zbytečnou investici, je bez debat také. To, že Pandury jsou k ničemu, přiznává ministerstvo obrany také i tím, že už si do Afghánistánu objednalo přes sto dvacet lehkých obrněných vozidel za další téměř čtyři miliardy korun. Jen pozor, aby nebyly do tamních podmínek příliš lehké!
Zdá se, že vojáci i přes krizi mají peněz stále dost. No jestli za tohle nebudou padat hlavy, tak kdy jindy už?
blogger #1195 © jan boettinger
