Zajíček Zlobílek a víla Nepořádnice

Opět jedna pohádka pro děti: Znáte to, když si v pokoji hrajete s hračkami, zaberete se do hry, vyndáváte z poliček a krabic další a další věci a stavebnice. Pak listujete knížkou, rozložíte si papíry a barvičky, něco ustřihnete a pak si vaříte v kuchyňce a nakonec vyrobíte něco s modelínou. Tak přesně takhle si často hraje i Zlobílek.

Radek Mikuláš

V jeho pokojíčku to pak vypadá jako na smetišti, všude hrozný nepořádek a k úklidu se nikdo nemá. „Zajíčku, ukliď si v pokoji,“ zavelí maminka mírně. Ale Zlobílek dělá, že neslyšel. „Zlobílku, no tak…“ „Ale mami, toho nepořádku je tu nějak moc, to já snad ani do večera nezvládnu…“ zkouší se z úklidu vykroutit zajíček. „Ale zvládneš. Když jsi to uměl rozházet, musíš to umět i uklidit. Navíc už jsem ti mockrát říkala, že když si bereš další hračku, je lepší uklidit tu předchozí, pak nevznikne tak hrozný binec a ty nemáš nakonec tolik práce jako teď.“

Zajíček se kroutí, vymlouvá a k úklidu se nemá. Blíží se večer, Zlobílek už by měl jít spát, je pozdě a tak chudák maminka klekne na kolena a začne Zlobílkovi s úklidem pomáhat. „Tohle je naposledy, rozumíš, Zlobílku! Jestli to tady takhle ještě jednou všechno rozházíš, tak už ti pomáhat nebudu a pak uvidíš, co se stává nepořádným dětem!“

Zajíček je rád, že nemusí všechnu práci dělat sám, tváří se, že rozumí, ale druhý den, jakoby na všechno zapomněl, zase po sobě neuklízí a dělá hrozitánský nepořádek.

Večer neuklidí nic a čeká, že se maminka bude zlobit a že mu zase nakonec pomůže, ale to se nestane. Naopak maminka jednou úplně klidně zajíčka požádá, aby si uklidil, a když to Zlobílek neudělá, úplně klidně nechá nepořádek nepořádkem a pošle zajíčka spát.

Zlobílkovi to přijde divné, všude po pokoji jsou rozházené hračky a zajíček leží uprostřed toho nepořádku v posteli a ne a ne usnout. Najednou se otevře okno a do pokoje vtančí víla.

Má rozcuchané vlasy, potrhanou sukýnku a vypadá jako hastroš. Zle se směje a raduje se: „No, to je ale krásný nepořádek, hm… krásné, krásné… to si užijeme legrace….“ A pak skočí do pokoje a začne tančit a vířit prach. Všechny hračky, stavebnice a pastelky se vznášejí ve vzduchu a zase padají, motají se do kola a vytvářejí nerozmotatelné chuchvalce. Víla po nich dupe, až se z hraček ulamují kousky. Řehtá se a klidně utrhne medvědovi ucho, láme pastelky, do modelíny zapichuje kostky lega. Když se snaží ulomit anténu zajíčkova nejoblíbenějšího auta, nevydrží to Zlobílek, vyskočí z postele a křičí: „Co to děláš? Co si to dovoluješ? Přestaň mi ničit hračky!“ Víla, jakoby ho neslyšela, rozbíjí klidně dál. Po chvíli klidně řekne: „Uklizené hračky, na ty já nemůžu. Ty si nech. Ale ty rozházené, ty jsou moje. S těma si budu dělat, co chci, ať se ti to líbí nebo ne. Proto se taky víla Nepořádnice jmenuju. Miluju nepořádek! Miluju nepořádné děti! Jen více bince a prachu!“ chechtá se.

Zajíček honem vyleze z postele a začne rychle uklízet rozházené hračky, aby je před vílou zachránil. Vrací plyšové hračky do poliček, sbírá stavebnicové kostky, odlepuje lego z modelíny, uklízí pastelky. Víla se mračí a kroutí hlavou. „Taková legrace to byla a ty mi to kazíš!“ zlobí se. Zajíček neodpovídá a honem honem uklízí. Za chvíli nemá víla, co by ničila a tak naštvaně odchází někam do noci, hledat další dětské pokoje s nepořádkem. Zlobílek těžce dýchá a je rád, že zachránil, co se dalo.

Ráno maminka vstoupí do vzorně uklizeného pokoje. Jen na stole leží pár poničených hraček, úlomků a medvídek bez ucha. Maminka se usměje, nikdo jí nemusí nic říkat, dobře ví, co umí víla Nepořádnice. Vezme medvídka a ucho mu přišije. Společně pak se zajíčkem zkoušejí slepit i těch několik rozšlapaných hraček. Zlobílek má sklopené uši a trochu pofňukává. Maminka však dobře ví, že ode dneška bude mít v pokoji každý večer krásně uklizeno. Protože víla Nepořádnice se může kdykoliv vrátit.

 

Pohádka je z připravované knížky, která vyjde již za pár týdnů: Zajíček Zlobílek, hluchý drak, natahovací Mařenka a jiné příběhy

 

Ilustrace: Radek Mikuláš

 

další ukázky:

http://boehmova.blog.idnes.cz/c/153911/Marenka-vejtaha.html

http://boehmova.blog.idnes.cz/c/151417/O-Eme-a-drevenem-vlacku.html

http://boehmova.blog.idnes.cz/c/144248/Jak-Zlobilek-vyhnal-Fnukalka-Frfnalka-a-Hadalka.html

http://boehmova.blog.idnes.cz/c/137784/O-princezne-ktera-se-mohla-vysvobodit-jen-sama.html

http://boehmova.blog.idnes.cz/c/129125/Jak-si-Zlobilek-nechtel-strihat-nehty.html

 

Autor: Tereza Boehmová | úterý 21.9.2010 9:25 | karma článku: 14,43 | přečteno: 3712x