Vánoce mě nějakou dobu zas až tak nebavily, protože pro dospělého bez dětí časem ztrácejí svůj půvab. Ani do nacpaných obchodů pro dárky se mi moc nechtělo. Ale od doby, co mám dceru, jsem chytila druhou mízu.
Kdyz se vzdate alkoholu, cigaret, sexu, cerveneho masa, kolacu a cokolady a nebudete se moc rozcilovat, muzete si uzivat zivota par dalsich let.www.cartoonStock.com
Na ten pravý dárek jsem najednou zase ochotna stát dlouhé fronty, stromeček musím mít - po dlouhé fázi umělých stromků šetrných k našim lesům - zase skutečný. O vůni pravého jehličí a zdobení majestátního stromu nechci její dětství zkrátka připravit. Alespoň nejméně ještě 2-3 roky. Stejně tak ji samozřejmě nechce nikdo ošidit o adventní kalendář a další dobrůtky, co ke konci roku patří. Najít míru je však úkol složitý.
Dítě jako krocan
Stejně jako já chytla totiž druhou mízu i celá naše rozvětvené rodina a protože Anna je zatím široko daleko jediné vnouče, dá velkou práci zamezit tomu, abychom ji během svátků nevykrmili sladkostmi jako krocana. Ten boj se sebou samými svádíme celý rok, ale teprve v prosinci to nabírá zrůdných rozměrů. Začíná to na Mikuláše – Moravské babičky posílají čokoládové figurky, bonboniéry a několik adventních kalendářů. Pražská část rodiny nezůstává pozadu. Kdybychom se aspoň uměli domluvit…
Výsledek vypadá tak, že kdybychom chtěli, můžeme si otevřít i menší obchod s cukrovinkami. Přátelé a známí tu a tam také něco přihodí a tak se v obchodech plácáme navzájem přes ruce, abychom jí nedopřáli ještě lákavé to a tamto. I tak má dcera v tomto období nejspíš přísun sladkostí největší z celého roku.
Nejsem příznivcem zákazů, vím, že čím víc se jí budu snažit držet od čokoládiček dál, tím více ji budou lákat. Takže sladkosti v únosné míře toleruji. Ovšem když se nám to před Vánoci vymkne z ruky a police přetékají, musím vymyslet, co s tím.
Náhražky čokolády
Nejprve rozdělím sladkosti na přijatelné a závadné – čili odstraním levné imitace čokolády, které jsou bohužel na našem trhu tak rozšířené a většina Mikulášů a Čertů ležících na stáncích či v regálech supermarketů je vyrobena právě z čokolády nepravé. Jak známo imitace čokolády neobsahuje pravé kakaové máslo, ale jen kakaový prášek plus různé živočišné a rostlinné tuky a nemá pro naše tělo žádný pozitivní přínos. Kvůli nižší ceně jsou zrovna tyhle sladkosti hodně populární a tak většinou polovina našich obdržených zásob vezme za své rovnou. Co však s tím zbytkem?
Nejraději bych to rovnou rozdala dětem ve školce, jenže nechci jen tak ultimativně rozhodovat o dárcích, které mi nepatří. A moje dítě si navíc všechny dary dobře pamatuje (na tohle má vynikající paměť). V případě náhlé ztráty je vášnivě hledá. „Mami a kde je ten čeltík čokoládovej? Ne, tenhle, ten malinkatej, dluhej!“
Je tedy nutné vyzrát na situaci jinak, chytře! Jestli nechcete mít z dítěte v lednu kulatý míč, snažte se, aby se co nejvíc dělilo s ostatními. Jedině tak dítě vidí, že sladkost byla zpracována rozumným způsobem a nemusí po ní pátrat.
Dětský večírek
Uspořádejte slavnost! Největší odbyt sladkostí je přece během dětských party a návštěv. Proto by jich v prosinci mělo být, co nejvíc. Když už nic, tak se aspoň hrozící obezita rovnoměrně rozloží na dětskou populaci a vaše dítě v tom nebude samo. Navíc je to pro dítě skvělá škola dělení. Nechte ho, ať se učí dávat ze svého a ať samo přiděluje kamarádům. Každé dítě by navíc na odchodnou mělo dostat malou výslužku… :)
Jen tajně doufejte, že tento podlý trik s dětskou party nevyužije někdo příliš často i na vás a vaše dítě. Hostitelem musíte být za každou nejčastěji cenu vy!
Hezké svátky!
Psáno pro Svět potravin
