Valkýra

.................................................................................a ono se to rýmuje

smutek vešel do dveří

tam, kde ďáblové večeří

kus mé srsti veveří

si uvařili, gauneři

už nemám, milý, odkud brát

zkouším v kruhu tancovat

s úsměvem klauna na tváři

mě tvoje ruce doráží

kouzelníky voláš k nám

však válečník jsi jen ty sám

tahle bitva je vyhraná

víc neodháněj havrana

všechny stezky ke mně máš

vždyť slíbils, že mě rozeznáš

jsem pořád tvoje šedá ryba

že to vidíš jinak? …chyba

jsem sama v celém vesmíru

pokud chceš svojí Valkýru

máš-li mě nechat odejít

asi mělo to tak být…

teď mlčet musím, lásko má

jinak bych byla pitomá