U stromu

jen tak pro radost...................................................................

V příručce škrtnem prázdné věty

moc dobře dnes už doufám víš

do široka znovu otevírám naše světy

teď pustilo zlo na zem těžkou díž

 

chci mrakům sdělit rychle, co je jasné

bohužel často jenom mně a dřív

děkuju za to moře, beznadějně krásné

jen ukaž, kde mě slyšíš líp

 

mám křičet támhle nebo tam

nevím, kam položit své dlaně

mám strach,

že slova nenajdou cíl včas

že míjím terč a padnu do spárů zlé saně

nechci už zase v ústech cedit prach

 

jít se jen projít kolem řeky

na náplavce pak možná kávu pít

ptáci ztuhnou, vydají tklivé skřeky

ve městě, kam chceš mě jednou s sebou vzít

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Tereza Boehmová | neděle 28.4.2013 13:39 | karma článku: 15,29 | přečteno: 472x