Jeden všímavý čtenář mě upozornil, že na můj blog s názvem „Chcete, aby s vámi měla partnerka častěji sex? Uzel to zařídí!“ z 18.7. 2007 reagoval prý sám MUDr. Radim Uzel v Právu, 4.9. 2007. Překonala jsem svou nevoli k tomuto listu a článek vyhledala. Čekalo mě nejedno překvapení.
Řekla jsem, že NE!! A ne, znamená, ne! Rozuměls! :) http://icanhascheezburger.files.wordpress.com/2007/04/do-not-wan
Kdo by si chtěl přečíst věcnou debatu, bude zklamán. Pan doktor vytrhává věty z kontextu, obviňuje mě ze sobectví a podsouvá mi slova, která jsem nikdy neřekla. Předstírá, že nepochopil a myslí si, že já sama považuji sex za ošklivou věc. Dále tvrdí, že nemám ráda svého manžela (a to ani chudák netuší, že žádného nemám, neboť na manželství nevěřím a s partnerem žiju dobrovolně jen tak :) a tak dále.
Nebojte se, můj sexuální život, když už o něm musíme mluvit, je zcela v pořádku. A kdybych třeba jednou měla nějaký problém - pan doktor by byl pravděpodobně ten poslední, na koho bych se obrátila. Psala jsem o starším páru, který se MUDr. Uzla tázal v internetové sexuální poradně a o odpovědi těmto lidem, které neznám a nemám s nimi nic společného.
Stále trvám na tom, že když jeden z partnerů nemá k sexu chuť nelze ho nutit a dopovat prášky a rozhodně to nepovažuji za nějaké ženské sobectví.
Co se týče soutěže o tisícovku, měl by pan doktor Uzel raději zvolit vyšší částku, protože ti soutěžící, kteří začnou hledat, kde s kolegou Plzákem hovoří o nevěře, budou muset kromě hory knih, prohlédnout také záznamy televizních pořadů, kde se tito pánové vyskytují.
Mé jméno a název blogu raději MUDr. Uzel v reakci neuvádí. A není to kvůli tomu, že by mi nechtěl udělat reklamu. Důvod je prozaičtější - ještě by si někdo přečetl, jak to skutečně bylo, a zjistil by, že všechny jeho útoky mají jediný smysl a to odvrátit pozornost od vážného problému, o kterém jsem psala (o něm se v Právu nedočtete ani větu) – a sice, že MUDr. Uzel dělá zcela neeticky v internetové sexuální poradně reklamu jednomu konkrétnímu výrobku a doporučuje jej v odpovědích, přičemž se tváří, že to je odpověď odborníka a ne propagační kampaň.
P.S. Vzhledem k četným dotazům sem vkládám celý text z Práva, 4.9. 2007
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ženské sobectví a soutěž o tisícovku
Žena může vždycky, muž jen sporadicky. Tento slogan zavání humornou nadsázkou. Nicméně rozličné fungování ženských a mužských pohlavních orgánů dodává takovému konstatování punc pravdivosti.
4.9. 2007 09:39
Erekce mužského pohlavního údu patří mezi nejsložitější a nejvíce komplikované funkce lidského těla. Navíc je na vůli člověka nezávislá. Není divu, že se ten komplikovaný mechanismus občas zadrhne. Léčba bývá někdy setsakramentsky obtížná a nákladná.
Obdobou erekce je zvlhnutí genitální sliznice u ženy. To až tak veliký zázrak není. Dá se nahradit umělou lubrikací, třeba gelem za pár korun. Muže a ženu potkává v průběhu života různá intenzita sexuální potřeby. Je to vůbec nejčastější sexuální problém, který by se dal lapidárně vyjádřit: jeden chce a druhý ne.
Nedávno se jedna dáma ve svém internetovém blogu rozčílila nad tím, že jsem v takovém případě doporučoval: "Řešení nespočívá v jednostranném zvyšování nebo snižování příjemného pocitu provázejícího pohlavní vzrušení, ale ve snažení obou partnerů, na kterém se oba budou podílet stejným dílem. Je samozřejmé, že se muž bude muset občas smířit s onanií. Ale přibližně ve stejném počtu případů by mu měla žena vyjít vstříc a realizovat pohlavní styk i tehdy, když k tomu nemá příliš chuti."
Žena sobecká považuje sex za prostředek k vlastnímu uspokojení
Co na to dotyčná blogerka? "Nejsme snad v osmnáctém století, aby platilo: zatni zuby, pán tu ošklivou věc potřebuje a ty pak budeš mít chvíli klid. Její eroticky nenasytný manžel by si měl dát spíš studený obklad." Přiznám se, že bych nechtěl studené obklady od dámy, která považuje pohlavní styk za ošklivou věc.
Tak jak to je s tím pohlavním stykem, když žena nemá příliš chuti? V praxi to bývá tak, že se jednou vymluví na bolesti hlavy, jindy na nějaký jiný neduh. A teď vám něco řeknu. Pokud si nějaká žena myslí, že pohlavní styk by měl sloužit pouze k jejímu potěšení a každý nedostatek chuti je jednoznačnou příčinou sexuální abstinence, je ženou sobeckou, nepřející a sebestřednou.
S kolegou Plzákem prý ztělesňujeme šovinistickou sexuologii
Tu paní z internetového blogu podezřívám, že prostě nemá svého manžela ráda. V jejím životopise jsem si přečetl, že studovala rok v USA. Pokud je sexuálně zdravá, nemohlo ani jednoroční americké studium deformovat její chápání sexuálních vztahů natolik, aby mé nabádání k vzájemné toleranci, láskyplné ohleduplnosti nebo k tomu, aby si lidé vycházeli vstříc, interpretovala slovy: "Dneska mám nárok! Dělej, lehni! A jestli ne, najdu si jinou!" Tak to bych v kůži jejího partnera chtěl být tak leda po smrti. Nepatřím prý mezi oblíbence této dámy. Po pravdě řečeno, není o co stát. Společně s kolegou Miroslavem Plzákem prý pro ni ztělesňujeme šovinistickou sexuologii. Navíc se příliš nevyvíjíme a nepřizpůsobujeme současnému pojetí světa.
Pokud je současné pojetí světa založeno na ženském sobectví, jsem rád, že se nevyvíjím. Často prý také pohovořím o tom, že nevěra je fajn. To považují za nesmysl a za nehoráznost. Proto jsem se rozhodl vyhlásit novou soutěž pro všechny lidi, kteří mají chuť číst mé články nebo knihy. Člověk, který v nich najde tvrzení, že nevěra je fajn, dostane ode mne tisíc korun.
Radim Uzel, Právo
